Tým mladšího dorostu KH Kopřivnice bezprostředně po zisku stříbrných mistrovských medailí.
FOTO: JANA FEILHAUEROVÁ
Kopřivnice (jfk) – Na jedné straně skvělý výsledek mladšího dorostu, na druhé znatelný úbytek členské základny, který se neustále prohlubuje. I taková byla sezona mládeže kopřivnického klubu házené. Pojďme se za ní ohlédnout podrobněji.
Starší dorost (trenér Zdeněk Kovalák). Mužstvo vybojovalo v I. lize sedmou příčku, čímž se mu podařilo splnit cíl v podobě umístění ve středu tabulky. Poráželo přitom družstva pod sebou, nad týmy z horní šestky však zaznamenalo jen jediné vítězství. „Po loňském třetím místu v mladším dorostu se určitě od této kategorie čekalo víc,“ přiznává šéftrenér mládeže Jan Martínek. Družstvu chyběla kondiční připravenost, která utrpěla velkou absencí na předsoutěžním soustředění. Svou roli sehrál i fakt, že tahouni týmu Adam Reček a Jan Gřes, než se zranil, byli prakticky plnohodnotnými členy kádru mužů. Dorostu tak jejich síly chyběly, a to především v zápasech se soupeři z vyšších pater tabulky. Družstvo muselo být i z tohoto důvodu doplňováno hráči z mladšího dorostu, kteří toho v konečném součtu možná odehráli více než někteří kluci patřící do kategorie dorostu staršího. Velkými oporami týmu byli brankáři Marek Žingor a Pavel Chalupa, oba patřící do reprezentačního výběru juniorů, respektive dorostu. V reprezentaci dorostu je i Adam Reček, přičemž všichni tři mají reálnou šanci odjet na ME do Turecka, respektive Rakouska, kam se na jaře Česká republika kvalifikovala. „Za poslední roky je počet reprezentantů v této kategorii velice solidní,“ těší Martínka.
Mladší dorost (trenér Jan Martínek, asistent Igor Fulnek). Jde jednoznačně o nejúspěšnější kopřivnický tým soutěžního ročníku 2011/12, který v I. lize dosáhl na skvělou druhou příčku. Celek tím potvrdil své předsezónní ambice založené na povedené přípravě a zodpovědném přístupu k tréninku. „V úvodu přípravy byl velký rozdíl mezi ročníky 1995 a 1996. Mladším hráčům chyběly základní herní dovednosti, ale během roku se to podařilo vcelku vyrovnat,“ pochvaluje si trenér mužstva Jan Martínek. Kopřivnice dokázala jako jediná v soutěži doma porazit později mistrovskou Plzeň, na její palubovce však o branku prohrála a musela se spokojit s druhým místem. „V družstvu nebyly výrazné osobnosti, spíš tři až čtyři hráči, kteří se pravidelně objevovali na střelecké listině. Jsem přesvědčen, že právě absence tahouna nás připravila o titul. Nicméně nechali jsme za sebou Karvinou, Duklu a i Jičín, tedy sportovní centra zvýhodněná svazem, takže je to úžasný výsledek,“ ví Martínek. Kolik dřiny za ním je, dokládá 169 tréninkových jednotek odtrénovaných za posledních devět měsíců, což vychází v průměru na čtyři tréninkové jednotky týdně. „To je cesta, jak uspět i ve vyšších kategoriích,“ míní Martínek. Za zmínku u mladšího dorostu stojí rozhodně i fakt, že se čtyři hráči týmu a trenér zúčastnili MS středních škol ve Varaždínu, kde obsadili pěkné šesté místo.
Starší žáci (trenér Jiří Petrovič). V Severomoravské lize obsadili velice pěknou druhou příčku. V plánu bylo probojovat se v celostátní Žákovské lize do finále, kde se střetává nejlepších šest celků. Kopřivnici se to ale letos bohužel nepodařilo. Skončila krůček od postupu, v nejlepší osmičce, když v turnajovém souboji o finále na své tři soupeře nestačila a postup jí unikl. Tým trenéra Petroviče startoval i na Prague Handball Cupu, největším halovém turnaji mládeže na světě. Postoupil zde ze skupiny, potom už mu ale vystavily stop dva dánské celky.
Starší žáci B (trenér Milan Krpelík). Družstvo obsadilo v oblastní soutěži druhou příčku, což je vzhledem k malému počtu hráčů tohoto ročníku a tím pádem i velice úzkému kádru solidní umístění.
Mladší žáci (trenér Tomáš Hývnar, asistent Pavel Očkovič). Celek obsadil v Severomoravské lize šesté místo, které svědčí o tom, že mladý tým sbíral především zkušenosti. Totéž platí i pro Česko-slovenskou ligu, v níž Kopřivnice obsadila poslední příčku. Podstatný je ale znatelný pokrok týmu během celého roku a fakt, že své zkušenosti může většina hráčů zúročit v další sezoně, jelikož budou působit opět v této kategorii.
Minižáci (trenér Michal Veřmiřovský, asistenti Jiří Lipový a Jiří Pěček). Nejpočetnější družstvo složené z 26 hráčů několika ročníků mělo za úkol sbírat zkušenosti v házené 4 + 1. Podstatný byl i všeobecný fyzický rozvoj a podpora zájmu o házenou jako takovou.
„Závěrem je bohužel nutné konstatovat, že trend úbytku členské základny se nedaří zastavit, naopak se prohlubuje. I proto jsme rozjeli ve spolupráci s učitelkami ZŠ Emila Zátopka Karlou Bukovsku a Danou Purdekovou házenou pro předškoláky. Snad se to brzy pozitivně projeví. Dalším negativem je chybějící motivace hráčů probojovat se do extraligového družstva, což je překvapivé i proto, že šance hrát tuto soutěž je pro ně vzhledem ke stavu A mužstva daleko jednodušší než v minulosti,“ dodal Martínek.
