Silné mrazy proměnily hladinu větřkovické přehrady v téměř ideální přírodní kluziště, které využívají desítky lidí. Příští týden v neděli se zde dokonce po 15 letech pojede ledová plochá dráha. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice (dam, hod) – Nezvykle silné mrazy, které v uplynulých dnech sevřely Evropu, se nevyhnuly ani Kopřivnici. Přestože teploty nedosahovaly extrémních hodnot naměřených v některých horských oblastech, i zde spadly pod -25 °C. Silné mrazy ovlivnily také život ve městě, a to v řadě ohledů.

Venkovní teploty například přiměly kopřivnickou radnici k vyhlášení krizového stavu a rozšíření kapacity noclehárny pro osoby bez přístřeší. Tito lidé zde mohli přečkat noc a navíc dostali teplý čaj, polévku a chléb.

Krizový plán pro osoby bez přístřeší schválila radnice koncem roku 2006. Pokud klesnou teploty o více než 20 °C za dvanáct hodin a nebo jsou teploty pod -15 °C dva dny po sobě, otevře se v azylovém domě na ulici Horní krizové nocování. Tento režim, při němž je možno přespat v noclehárně, byl od schválení krizového plánu vyhlášen teprve podruhé. Poprvé se tak stalo v roce 2010, kdy nabídku využil pouze jeden člověk. Běžně noclehárna nabízí přespání deseti osobám, při krizovém nocování je nocleh zdarma a azylový dům jej může poskytnout dalším maximálně deseti osobám na provizorních lůžkách.

„Krizové nocování jsme vyhlásili minulý týden ve středu s ohledem na klimatické podmínky a na výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu na velmi silný mráz. Informaci o možnosti využití krizového přespání byla lidem bez přístřeší předávána prostřednictvím strážníků městské policie, kteří při pochůzkách obcházeli místa, kde se tyto osoby zdržují, a přes hlášení městského rozhlasu,“ uvedla Blanka Mikundová, manažerka sociální prevence.

Noclehárna je v těchto dnech plná.

První noc ze středy na čtvrtek využil služeb jeden člověk, druhou noc už zde přečkali čtyři lidé, třetí šest osob. Ze soboty na neděli přespalo v noclehárně osm lidí a z neděle na pondělí deset osob, takže kapacita krizových lůžek byla zcela naplněna.

„Někteří bezdomovci nabídky využívají, další nemají zájem. Vzhledem ke klimatickým podmínkám došlo také k prodloužení otvírací doby denního centra Racek. V něm našli lidé bez domova azyl až do šestnácté hodiny. Navíc bylo centrum otevřeno i v sobotu a neděli, kdy běžně nefunguje,“ dodala Blanka Mikundová. I tak museli bezdomovci přečkat víc než dvě hodiny venku, neboť noclehárna se otevírá až v 18.30 a ráno ji musí opustit v 7.30 hodin.

Mrazy ovlivnily například i chod zdejší městské policie. V době, kdy odborníci lidem doporučují minimalizovat pobyt venku, se zkracovaly doby pochůzek a přestávky, při kterých se strážníci mohli ohřát na služebně, byly naopak delší.

„V těchto extrémních mrazech kontrolujeme především místa, kde přespávají bezdomovci. Upozorňujeme na možnost využít služeb azylového domu, mnozí to ale i v těchto mrazech odmítají,“ tvrdí zástupce velitele strážníků Dalibor Klement.

Větší péči v mrazech věnují strážníci také psímu útulku. Ten navštěvují minimálně dvakrát, ale i vícekrát denně. „Je třeba dolévat psům vodu. Také jim ohříváme krmení,“ říká zástupce velitele MP. Jen část vlčovického útulku má vyhřívané boudy, tyto kotce jsou pochopitelně obsazovány přednostně, psům strážníci přilepšují také dekami, které do útulku nosí lidé.

Co se týče škod na majetku města, tady mrazy zatím příliš neúřadovaly. „Jediný problém, který pro nás tyto mrazy znamenají, je to, že nemáme práci pro naše zaměstnance. Náhradní činnosti, které jsme prováděli v době, kdy nebyla potřebná zimní údržba, teď mráz znemožnil,“ říká ředitel Slumeka Karel Březina.

Škody na majetku způsobeném mrazem zatím prý zaznamenány nebyly, ale ze zkušenosti se například poruchy na vodovodech a podobně objevují ne při extrémních mrazech, ale až při následné oblevě.

Nízké teploty ovšem byly pro část lidí také vítanou změnou. Po dosavadním mírném průběhu zimy totiž například umožnily zasněžení zdejší sjezdovky, která je od víkendu v provozu. Mnoho lidí se také vydalo na přehradu ve Větřkovicích, jejíž zamrzlou hladinu využívají jako přírodní kluziště s dvacetihektarovou rozlohou.