Podobně jako před lety v Lubině budou tentokrát specialisté pomocí vrtů zjišťovat složení někdejší skládky komplexní bytové výstavby.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DANA HOĎÁKOVÁ
Kopřivnice (dam) - Odborníci ze společnosti Vodní zdroje Ekomonitor, kteří v minulosti mapovali staré ekologické zátěže v okolí města, budou v nejbližších týdnech a měsících znovu operovat v Kopřivnici. Tentokrát bude jejich pozornost zaměřena na víc jak devítihektarovou plochu za městskou čističkou odpadních vod.
„Jde nám o odborné posouzení současného stavu takzvané skládky Komplexní bytové výstavby v Kopřivnici. Jde o skládku, která vznikala v 70. a 80. letech minulého století v době velkého stavebního boomu v Kopřivnici, a je pravděpodobné, že je zde uložena stavební suť a podobné druhy materiálu. Z výpovědí lidí, bydlících v okolí, ale vyplývá, že na místo údajně vyvážela odpad i Tatra a mělo se jednat o sudy s neznámou látkou. Ke skládce neexistuje v podstatě žádná dokumentace a my nevíme, jestli to, co je dneska pod zemí, může zůstat na místě, nebo se jedná o ekologickou časovanou bombu,“ vysvětlil Hynek Rulíšek, vedoucí odboru životního prostředí zdejší radnice, proč se město rozhodlo zadat analýzu, jejíž zpracování bude trvat zhruba čtyři měsíce a městskou pokladnu přijde na 907 tisíc korun.
Skládka leží na ploše zhruba 9,3 ha. S navážením demoličního materiálu na místo jen pár metrů od koryta Kopřivničky se začalo přibližně v roce 1970. Skládka byla budována v několika etapách a využívána k ukládání odpadu byla v roce 1987. Odhady hovoří, že pod stávajícím terénem může být až 18 700 m3 navezeného odpadu. Pracovníci společnosti Vodní zdroje Ekomonitor začnou geofyzikálním průzkumem, následovat budou průzkumné vrty a laboratorní analýzy odebraných vzorků. Průzkum bude probíhat nejen na pozemcích města, to totiž vlastní jen asi 1/3 pozemků zatížených skládkou, další třetina plochy patří státu a zbytek soukromým vlastníkům.
„S ostatními vlastníky budeme ještě o umístění průzkumných vrtů jednat,“ uvedl Rulíšek. Podle jeho slov některé vrty budou zřejmě vystrojeny a zůstanou na místě delší dobu, aby sloužily pro případný následný monitoring oblasti. „Vše bude záležet na tom, co analýza objeví. Je možné, že se ukáže, že nebezpečí nehrozí a skládka může zůstat na místě. V takovém případě bychom provedli jen technologickou a biologickou rekultivaci. Pokud by ovšem analýza ukázala rizika, která bychom museli sanovat či v krajním případě skládku odtěžit, pohybovaly by se náklady v desítkách milionů korun,“ uvedl Rulíšek.
Návrhy budoucího řešení problematiky staré skládky budou součástí právě prováděné analýzy. Z nich by pak případně vycházel projekt na sanaci skládky a jejich realizace. „I proto průzkum skládky proběhne podle platné metodiky ministerstva životního prostředí, což by mělo usnadnit případný zisk dotačních prostředků na případnou sanaci skládky,“ vysvětlil Rulíšek.