Martin Mejstřík na besedě v Katolickém domě vzpomínal na zákulisí přípravy demonstrace, která odstartovala sametovou revoluci.
FOTO: D. MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Jednou z prvních akcí připomínají-cích letošní 30. výročí listopadové revoluce v roce 1989 byla beseda s Martinem Mejstříkem, někdejšího studentského vůdce, novináře a senátora pozvala do Kopřivnice 2. října zdejší Katolická beseda.
Martin Mejstřík nejprve obšírně popsal atmosféru vysokoškolského prostředí a tlak, který studenti vytvářeli na postupné uvolňování kontroly tisku a další svobody, a následně podrobně popsal nejen osudnou demonstraci ze 17. listopadu 1989, ale také její přípravu a zákulisí.
„Když někteří naznačovali obavy z toho, jak to dopadne, byl jsem klidný. Šlo přece o připomínku zásahu nacistů proti studentům a nepovažoval jsem za možné, že by proti nám státní moc mohla rovněž zasáhnout,“ řekl mimo jiné Mejstřík s tím, že o to víc jej pak zarazila brutalita zásahu na Národní třídě. „Poslali proti studentům nejen pohotovostní policejní pluk, ale taky červené barety, což byli speciálně vycvičení dvoumetroví chlapi, kteří nepotřebují zbraň k tomu, aby vás zabili,“ řekl mimo jiné Mejstřík. Tomu se podle jeho vlastních slov podařilo z obležení pořádkových sil uniknout a zásah proti obklíčeným studentům sledoval z vnějšku, když bylo po všem, místo zásahu znovu procházel a na místě jej překvapilo třeba spodní prádlo demonstrantů. „I proto nemám rád označení sametová revoluce, protože minimálně její začátek rozhodně sametový nebyl. Komunisté přiznali po nátlaku 17 zraněných, medici ale v nemocnicích po celé Praze spočítali asi 400 zraněných lidí a zhruba 40 z nich mělo středně těžká nebo i vážná zranění s trvalými následky,“ nechal se slyšet Martin Mejstřík. Podle jeho názoru nebyla revoluce v roce 1989 zcela dotažena do konce a vypořádání s minulostí nebylo dostatečně důsledné, v čemž spatřuje i kořeny dnešní společenské situace v zemi. Sám Mejstřík po deset let staré iniciativě „Děkujeme, odejděte“ a svém angažmá v Senátu už o svém dalším zapojení do politického dění příliš neuvažuje. „Já už to své udělal a teď ať do toho jdou mladší. Čekají je opravdu velké úkoly například v oblasti životního prostředí, ale jsem optimista, a jak se setkávám s mladými lidmi nezatíženými komunistickou minulostí naší země, věřím, že až nahradí moji generaci, bude to lepší,“ řekl Mejstřík.