K o p ř i v n i c e (ili) - Když Matěj nastupoval v roce 2005 v pěti letech do první třídy, byl první vlaštovkou. O pololetí opustí lubinskou malotřídku a bude ve studiu pokračovat na slovenské Základní škole v Topolčanech. „U našich sousedů funguje státní program podpory nadaných dětí asi deset let. Mají přes dvacet základních škol s takovýmto zaměřením, kdežto u nás je pouze jedna škola v Praze a druhá v Českých Budějovicích,“ odůvodnila maminka Matěje upřednostnění Topolčan z důvodu vzdálenosti a zkušeností. Matěj by měl po ukončení čtvrté třídy, kterou v současnosti navštěvuje, uzavřený pátý ročník s výjimkou češtiny a angličtiny. „Tak bude mít půl roku na to, aby se v novém prostředí rozkoukal a zvykl si na slovenštinu,“ dodala.
A kdy si rodiče všimli výjimečnosti Matěje? „Začal hodně brzy mluvit, číst se naučil sám z letáků, kde bylo vyobrazeno zboží a pod ním uveden název. Nebavily ho pohádky, ale encyklopedie všeho druhu. Od čtyř let pracuje na počítači v 3D programech a konstrukčním AutoCADu. Má úžasnou prostorovou představivost. Ještě neměl pět let a znal zpaměti periodickou soustavu prvků. Na Matějovi nám nepřišlo zvláštní, že uměl číst, ale zaměření a tím, do jaké hloubky šel. Těžko s předškolákem diskutujete o složení kvarků, o teorii hmoty, co bylo před velkým třeskem nebo o zkratkách v časoprostoru,“ vysvětlila Matějova maminka s dodatkem, že přestože syn disponuje ohromným potenciálem, je třeba najít vhodnou cestu, aby ho další vzdělávání bavilo a nezahltil se informacemi.
