Markéta Evjáková při instalaci svých obrazů v čítárně kopřivnické knihovny. Její tisky autorských děl budou k vidění až do 20. prosince.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Čítárnu kopřivnické knihovny už víc než týden zdobí několik desítek obrazů Markéty Evjákové. Vzhledem k tomu, že jejich autorka trpí Stargardtovou chorobou, uskutečňuje se výstava v rámci 27. ročníku Dnů umění nevidomých na Moravě.
„Jsou to všechno obrazy, které maluji na počítači. Nepoužívám grafický tablet, ale jen klasickou myš. Kreslím v Adobe Ilustratoru a Photoshopu. Výsledný obraz pak můžu vytisknout v jakémkoliv formátu od miniatury po billboard. Navíc můžu jen pár kliky úplně změnit barevnost obrazů, aniž bych je musela jako při použití klasických technik dělat znovu. To jsou asi hlavní výhody techniky, kterou používám. Skvělé je i to, že nepotřebuju ateliér a mohu tvořit doma,“ pochvalovala si Markéta Evjáková během instalace své výstavy v nejvyšším patře místního kulturního domu.
Výtvarnice podle svých slov kreslila klasickými technikami tužkou a rudkou, ale s horšícím se stavem svého zraku stále častěji vyměňovala papír za monitor počítače, na kterém je případné detaily možné patřičně zvětšit a klasické malířské náčiní vyměnit za myš. Tu nakonec ovládla natolik, že se při své tvorbě obejde i bez grafického tabletu. „Mně myš zatím vyhovuje a stačí. Asi mé obrazy nejsou tak komplikované, takže jsem zatím potřebu tabletu nepocítila. Neříkám, že si ho do budoucna nepořídím, ale zatím jej nepotřebuju,“ říká výtvarnice.
Pro její styl jsou typické silné linie a velké barevné plochy. I volba barev částečně souvisí se zrakovým postižením autorky. Ta tak ráda používá syté, jasné barvy a kontrasty se silnou černou konturou. „Pokud bych používala drobné detaily nebo jemné barvy, tak bych na ně prostě neviděla,“ vysvětluje Markéta Evjáková.
Náměty, které autorka aktuální výstavy v čítárně knihovny zpracovává, jsou velmi pestré. Dominantní jsou ale portréty. „Už jako mladá holka jsem malovala obličeje. Tehdy to byli hlavně zpěváci a podobně. Obličeje mi zůstaly, ale taky mě velmi inspiruje hudba, takže dělám řadu hudebních motivů. Ráda maluju i přírodní scenérie a krajinky. Abstrakce moc nedělám, ale i tak jich pár na výstavě mám,“ prozradila výtvarnice. Náměty k ní prý přicházejí tak nějak samy. „Musím na to mít pohodu a klid. Nejde mi tvořit, když vím, že musím ještě něco dodělat. Většinou pracuju večer, když mám klid,“ popsala Markéta Evjáková. Covidové lockdow-ny, kdy pracovala na home office, prý byly z hlediska tvorby velmi plodným obdobím. Většina jejích obrazů prý vznikne za večer. I proto je Markéta Evjáková plodnou autorkou a obrazy na své poměrně časté výstavy musí vybírat. „Když maluju, většinou se nejlepší inspirace dostaví jako první, ale občas si s hotovými obrazy hraju. Někdy dodatečně měním barvy a zkouším, jak by to vypadalo v jiných barvách, a pak mám často velké dilema, kterou barevnou variantu vybrat,“ směje se autorka, jejíž vytištěné obrazy budou v čítárně k vidění až do 20. prosince.
