Marek Bukovský

Kopřivnice (cab) – Kopřivnickým házenkářům se letos v extralize daří až nad očekávání dobře. Po 17 kolech (v době uzávěrky tohoto čísla novin ještě nebyla odehrána dohrávka 18. kola s Jičínem) figurovali na čtvrté příčce s 21 b. za devět vítězství, tři remízy a pět proher a vytoužené play-off mají na dosah. Jak hodnotí dosavadní výkony týmu spojka Marek Bukovský, přináší následující rozhovor.

Letos předvádíte jako tým skvělou hru, jak to vidíte vy?

S tím, jak loni přišel trenér Veřmiřovský, jsme si stanovili cíle, které jsme už v loňském roce překonali. Říká se, že těžší je ten úspěch obhájit. Letos se nám to ale zatím daří. Až na pár nevydařených zápasů vše funguje tak, jak má. Takže určitě jsme spokojeni s dosavadním průběhem sezony a postavením v tabulce.

Tři zápasy jste prohráli těsně a máte tři remízy, takže jste na tom mohli být ještě lépe.

V těch třech utkáních jsme nezvládli koncovku, asi to bylo o hlavě. Hodně nás ale mrzí propadáky doma s Jičínem a s Plzní, a možná ještě více remíza doma s Brnem, kdy jsme nebyli spokojeni s nasazením a měli na to vyhrát.

Co letos zdobí vaši hru?

Nejvíce nás drží šířka kádru a vyrovnanost. Myslím si, že je těžké se na nás připravit, jelikož každý zápas střílí góly někdo jiný.

Velmi dobře do týmu zapadli i mladí hráči.

To je pravda, Adam Očkovič podává velmi dobrý výkon, teď nastoupil i brankář Jakub Ripper. Když tito mladí hráči dostanou šanci, chopí se jí. Je skvělé, že máme tak široký kádr, protože je lepší mít rozehraných více hráčů. Házená je kontaktní sport a kdykoliv se může někdo zranit.

Letos vás ani příliš netrápí zranění.

Naštěstí ne. V přípravě s Rumuny sice Zdeňku Čadrovi zlomili nos a Jan Hanus si pochroumal rameno, ale v následujících ligových zápasech hráli i s touto indispozicí. Jde vidět, že síla mančaftu je v tom, že držíme při sobě a jsme ochotni na hřišti nechat všechno a bojovat jeden za druhého. Ještě Hardt si před dvěma týdny přivodil na tréninku lehký otřes mozku, ale už by měl hrát.

Play-off máte na dosah, chtěli byste v něm dostat nějaký konkrétní tým, nebo naopak je nějaký, na který byste narazit nechtěli?

Nad tím nikdo z nás nepřemýšlí. Nechceme nějak kalkulovat, na koho bychom šli, nemuselo by se nám to vyplatit. Jestli se nám proti někomu hraje lépe nebo hůře, těžko říct. Koho dostaneme, toho budeme mít a na toho se připravíme.

Čeho byste chtěli v play-off dosáhnout?

Tabulka je letos nesmírně vyrovnaná, ale máme to rozehrané dobře. Chtěli bychom skončit po základní části do čtvrtého místa, abychom začínali doma. Pak uvidíme, kam až se dostaneme, rádi bychom do semifinále a pak zabojovat o medaili. Ale je to ošemetné, hraje se hodně zápasů během krátké doby a stát se může cokoliv.

V sobotu vás čeká domácí duel s Hranicemi, které nově vede váš bývalý trenér z dorostu Miroslav Bartoň, takže bude mít zápas zvláštní náboj. Možná byste mohli tušit, s jakou hrou přijde.

Nic mimořádného bych v tom neviděl. Předtím tam trénoval pan Hrabal, který je vlastně také bývalý kopřivnický trenér. Každého soupeře bereme stejně a chceme ho porazit. Těžko říct, s čím přijde. Je tam chvíli a nevím, co dokáže za tak krátkou dobu změnit. Nicméně atmosféra bude určitě parádní, jak je tomu v každém domácím utkání, a slyšet jsou i hraničtí fanoušci.

Z Hranic vždy jezdí početný fanclub, takže čekáme bouřlivou atmosféru i tentokrát. Na naše domácí zápasy chodí čím dál víc lidí a fandí, za což jsme jim strašně vděční. Dokonce s námi někdy jezdí i ven, byli třeba v Brně, v Novém Veselí a chystají se i do Jičína.