Jeden ze zaměstnanců sociální firmy Manu Manu připravuje matrice pro sítotisk na textil. Je to však jen jedna z činností, které v dílně probíhají. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice (dam) - První sociální firma v Kopřivnici, designová dílna Manu Manu, má za sebou deset měsíců provozu. V dílnách v devátém patře kopřivnické radnice vyrábí originální kartonové rámečky, provádí sítotisk na trička a další textil a vyrábí také další produkty. „Do toho, co děláme, jsme přidali vakuové lití a tříosé CNC frézování, což jsou technologie, které nám umožňují na zakázku vyrábět prototypy různých technických součástek, silikonové formy a podobně,“ říká Radim Příhoda, který společně s Evou Arnošt dílnu Manu Manu vloni v dubnu rozjel.

Designová dílna fungující na principech sociálního podnikání vznikla za podpory Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. První měsíce podnikání jsou ovšem i s touto podporou složité. Především v oblasti odbytu výrobků firmy byly původní plány optimističtější než skutečnost. „Finanční plán jsme v této oblasti značně nadhodnotili. Naše výrobky nejsou levné, trváme si na jejich originalitě, na ruční práci. U textilu zaručujeme originálnost, nikdo jiný na světě nebude mít stejný výrobek. Lidé však nemají peníze a volí levné varianty,“ přiznává Eva Arnošt, která je manažerkou projektu Manu Manu. I tak ale lidé z Manu Manu věří, že se jim nakonec podaří uspět. Drobné zakázky prý firma má a čekají ji i další. V březnu by měla zdejší dílna rámovat celostátní výstavu fotografií na zámku v Chotěboři, což znamená vyrobit přes sto dvacet rámů, a běží i další obchody, jako například tisk originálních motivů na metrový textil a podobně. Kromě odbytových problémů pak Manu Manu trápí také problémy se zaměstnanci. Malá firma funguje jen ve čtyřech lidech a kromě Příhody a Arnošt zaměstnává dvě osoby. V jednom případě jde o člověka se zdravotním znevýhodněním a druhým zaměstnancem je osoba ze skupiny mladých do pětadvaceti let věku ohrožených patologickými jevy. Právě výběr vhodných zaměstnanců se stal prý kamenem úrazu. Přes vstřícný přístup a velkou trpělivost při zaučování někteří, kteří firmou prošli, neměli zřejmě dostatečnou motivaci a zájem pracovat. „Fluktuace zaměstnanců je u nás velkou překážkou. Jelikož máme zaměstnance pouze dva, jde velmi poznat, když jeden chybí. Navíc zaučení nových lidí je poměrně zdlouhavé. Snad i tento problém brzy překonáme,“ doufá Eva Arnošt.