Kopřivnický trenér Luděk Židek se podílí na přípravě české reprezentantky v badmintonu Terezy Švábíkové a byl s ní i na mistrovství Evropy.
FOTO: ARCHIV T. ŠVÁBÍKOVÉ
Kopřivnice (cab) – Od úterý 27. dubna do neděle 2. května proběhlo v Kyjevě na Ukrajině mistrovství Evropy dospělých v badmintonu, v němž měla Česká republika osm reprezentantů včetně čtyř trenérů. Jedním z nich byl i kopřivnický kouč Luděk Židek, jenž se podílí na přípravě 21leté Terezy Švábíkové (B.O. Chance Ostrava), 135. hráčky ve světovém žebříčku dvouhry žen, čtyřnásobné mistryně ČR, účastnice mistrovství Evropy hráčů do 19 let i mistrovství Evropy a světa dospělých, či Olympijských her mládeže v Buenos Aires. Sám Luděk Židek má coby hráč zkušenosti z velkých akcí, kromě titulu juniorského mistra ČSR byl také juniorským reprezentantem ČSSR. Kopřivnické družstvo dovedl ke dvěma titulům vicemistra ČR a Pavlu Janošovou ke třetímu místu na mistrovství Evropy v roce 2005.
Tereza Švábíková, původem klimkovická badmintonistka, již tři roky trénuje v dánském Strueru pod vedením Jørgena Søvndala. Do Česka jezdí příležitostně, s Luďkem Židkem však přípravu, především rozbory videí, pečlivě probírá on-line. Na Turkyni Neslihan Yigit, šestou nejlepší Evropanku a 30. hráčku světového rankingu, na kterou narazila v prvním kole dvouhry evropského šampionátu, to však nestačilo. Podlehla jí ve dvou setech shodně dvakrát 13:21.
Jak probíhala příprava Terezy na mistrovství Evropy?
Připravovala se především v Dánsku a tady v Česku byla na pár tréninků asi jen měsíc před mistrovstvím. Udělal jsem přípravu na tu její soupeřku, Turkyni Yigit, a podrobně jsme to pak ještě přes video rozebrali přímo v dějišti šampionátu. Řekl bych, že devadesát pět procent tréninku absolvovala v Dánsku.
Jak byste zhodnotil hru Terezy a její výsledek na šampionátu?
Měla velmi těžký los, však také její soupeřka nakonec získala bronz. Rozdíl ve vyhranosti tam byl určitě znát. Tereza měla světlé chvilky, ale převažovaly spíše ty slabší. Když potřebovala Yigit uhrát balon, tak ho uhrála. Celkově vidím u Terezy zlepšení, ale na můj vkus není takové, jaké bych očekával. Máme nějaké kontakty v Malajsii, tak jsme se rozhodli, že by tam mohla strávit léto na tréninkových kempech. Jenže se tam teď začíná zase rozmáhat covid, tak nevíme, jak to nakonec dopadne. I ona ale ví, že musí změnit styl přípravy.
Jaká byla na turnaji protiepidemická opatření?
Byli jsme testováni tady před odletem, pak znovu po příletu do Kyjeva, to byl pátek. Další testy jsme tam měli v pondělí a ve čtvrtek před odletem. I přes tato opatření stejně na šampionátu došlo k nákaze dánských hráčů, takže se neodehrálo finále dvouhry mužů. Samozřejmě se všude chodilo v rouškách, do haly mohli jen hráči a trenéři, ale bylo tam pár VIP diváků. Ven jsme v podstatě nemohli, pohybovali jsme se jen mezi hotelem a halou v uzavřené bublině.
Byli jste tam oba trenéři?
Ne, byl jsem tam jen já, Jørgen měl pracovní povinnosti. Celkem jsme tam byli čtyři trenéři z Česka.
Jak vlastně probíhá spolupráce s Terezou, když jste dva trenéři?
Občas si s Jørgenem zavoláme a konzultujeme tréninky na dálku, někdy se potkáme. On je ale ten hlavní trenér. Já dělám především přípravy přes videa, rozbory hráček, které potom posílám a probírám s Terezou přes Skype. Jørgen pak dělá přípravu na kurtu a zajišťuje sparing v Dánsku.
Měla Tereza nějakou šanci kvalifikovat se na olympijské hry do Tokia?
Mizivou, protože českou jedničkou je Kateřina Tomalová z Klimkovic, která mimochodem stejně jako Tereza prošla kopřivnickým sportovním centrem. Na olympiádu může jet jen jedna česká hráčka, a Tereza by ji tak musela v žebříčku přeskočit. Potřebovala uhrát super výsledek na mistrovství Evropy, protože Kateřina získala body na předchozích turnajích. To se nepodařilo a s největší pravděpodobností se nekvalifikuje ani Kateřina. Tereza je ale mladá, navíc měla loni zdravotní problémy, takže prioritou jsou pro ni Olympijské hry 2024 v Paříži.
Od kdy ji trénujete?
Tuším, že od jejích jedenácti let, kdy začala trénovat v Kopřivnici v regionálním sportovním centru mládeže.
Jakým dalším trenérským aktivitám se věnujete?
V Kopřivnici se věnuji hráčům v tzv. sportovním středisku, tento statut dostalo 20 klubů v republice. V něm máme zařazeno čtyři pět nejnadějnějších badmintonistů z našeho oddílu. Já jsem hlavní trenér, ale teď to dělá Libor Dostál a Václav Indruch. Chtěl bych se do této činnosti od září zapojovat více, dosud jsem hodně času věnoval tréninkům ve Sportovním centru mládeže v Ostravě.
Jedním z talentů v kopřivnickém klubu je i Petra Benišová, která se na podzim dostala do širšího reprezentačního výběru kategorie U17. Jak to s ní vypadá teď?
Momentálně je na hraně reprezentace, ale párové disciplíny, především mix s brněnským Patrikem Hrazdírou, by snad hrát měla. Je velice snaživá a chce se výkonnostně posouvat. Bojuje teď o nominaci na zářijové mistrovství Evropy kategorie U17. Nově jsou pak zařazeni do ostravského sportovního centra mládeže Jakub Raška a Libor Raška, což jsou hráči ročníku 2007.
Jak probíhala příprava v době, kdy se nemohlo společně trénovat, a jak probíhají tréninky v tuto chvíli?
Předtím měli hráči pouze individuální plány fyzické přípravy či simulací pohybu na kurtu, vše probíhalo samozřejmě on-line formou. To zajišťovali Libor Dostál s Václavem Indruchem. Ani v Ostravě ve sportovním centru jsme nedostali výjimku a netrénovalo se. Pak mohli do haly dva hráči do 18 let a trenér a od minulého týdne už smí deset hráčů a trenér.
Je hodně znát pauza bez tréninku?
Určitě, a hlavně to poznamená mladší ročníky. Fyzicky jsou připraveni dobře, v této stránce jsme ale vždy vynikali oproti ostatním zemím. Projeví se to hlavně na technice hráčů, vždyť téměř rok nedrželi raketu v ruce. Proto se chci více věnovat mládeži v kopřivnickém sportovním středisku, abychom se pokusili to nějakým způsobem dohnat.
Až se zase rozběhnou soutěže družstev, nastoupíte opět za „B“ tým aspoň ve čtyřhře?
To nevím, ale určitě bych si chtěl někdy zahrát veteránský turnaj. Na něj je ale potřeba se připravit a zatím na to nemám čas.
