Environmentální aktivistka Lucie Smolková diskutuje s účastníky besedy, kterou na půdě Katolického domu uspořádala Živá Mandala.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Diskuzi na ožehavé téma klimatické změny hostil 22. ledna Katolický dům v Kopřivnici. Několik desítek lidí v malém sále vedlo polemiku s Lucií Smolkovou, ekologickou aktivistkou, koordinátorkou Fridays For Future Česká republika, akce Týden pro klima a také jednou ze 100 mladých osobností z celého světa, které obdržely takzvanou zelenou jízdenku na první mládežnický klimatický summit OSN, který se uskutečnil vloni v září v New Yorku.
Lidé, kteří na debatu s Lucií Smolkovou dorazili, se nejdřív dozvěděli o její osobní cestě k ekologickým tématům a následně stručně i velmi otevřenou zprávu o klimatickém summitu. „Některé části programu byly brutálně nekonstruktivní, ale na druhou stranu jsem tam poznala i řadu lidí, kteří dělají zcela konkrétní a smysluplné projekty,“ řekla Lucie Smolková a podělila se i o zkušenost, kdy státníci většinu času summitu hovoří do sálu pro 1 200 lidí, ve kterém sedí dvacet či třicet lidí. „Politici nemluví mezi sebou, ale prostřednictvím médií ke svému domácímu publiku,“ nechala se slyšet mladá aktivistka. Ta také vysvětlila, proč už opustila hnutí Fridays For Future. „Když jsem se k němu na začátku přidávala, šlo mi především o to, aby se o tématu klimatické změny mluvilo. Tento cíl už se povedlo splnit a teď je potřeba spíš vést diskuzi kolem konkrétních změn a opatření. Řešit, co je možné a co bychom měli dělat,“ vysvětlila Smolková a sama otevřeně přiznala, že ona ani nikdo, kdo na problém upozorňuje, nezná jeho řešení. Následovala diskuze s publikem, ve kterém zdaleka neseděly pouze osoby naladěné na bezvýhradné přijetí klimatické rétoriky, ale také lidé o tématu kriticky uvažující. K těm se koneckonců zřejmě řadí i sama Smolková, která několikrát během večera zopakovala, že žádné řešení není samospásné a jakékoliv extrémy nepomáhají stejně jako šíření strachu z důsledků klimatických změn je kontraproduktivní.
Diskuze s publikem se vedla především o otázkách přínosu individuální a systémové změny. Lidé se shodli na tom, že se chtějí a chovají šetrně a ekologicky, ale bez větší změny v oblasti průmyslu, odpadového hospodaření, dopravy a zemědělství se výraznějších změn nedosáhne. Na osobní příspěvek ale není možné rezignovat, protože čím více lidí se touto cestou vydá, tím větší tlak vytvoří na globální změnu.
Změna samotná podle Lucie Smolkové navíc rozhodně nemůže být omezena pouze na environmentální oblast. „Nejde pouze o emise. Změna klimatu je pro nás jako lidstvo výzvou v mnoha oblastech, kde dlouhodobě nemáme čisto. Myslím například mezinárodní spolupráci, kde je historicky spousta bolestí a nenávistí, ale pokud máme účinně řešit celosvětovou krizi klimatu, tak toto musíme překonat a najít nějaký model spolupráce. Bude to těžké, ale bez toho to nepůjde. Totéž se týká socioekonomických nerovností, sdílení surovin i technologií a řady dalších dnes těžko představitelných věcí,“ řekla mimo jiné Lucie Smolková.
