Lubina (dam) - „Souhlasíte s tím, aby se část obce – Lubina oddělením od města Kopřivnice stala samostatnou obcí?“ To je otázka, na kterou budou letos 19. října odpovídat obyvatelé Lubiny v místním referendu. Plebiscit na konci června na žádost přípravného výboru vyhlásilo kopřivnické zastupitelstvo. Vzhledem k tomu, že organizátoři splnili všechny náležitosti dané zákonem, zastupitelé neměli jinou možnost, než žádosti o uspořádaní referenda vyhovět. Respektovali také termín navržený přípravným výborem referenda, které by se jinak mělo konat do tří měsíců od projednání zastupitelstvem.
Na sedmačtyřicet petičních archů žádajících vyhlášení referenda se podepsalo 458 z 1 343 oprávněných voličů z Lubiny. „Po provedené kontrole byly u 25 petentů zjištěny nedostatky v chybně zapsaných osobních údajích - jménech, datech narozeních či adresách. I přes tyto nedostatky a nezapočtení těchto petentů do celkového počtu oprávněných osob podpořilo návrh více než 30 % oprávněných osob požadovaných zákonem o místním referendu, tedy více než 403 občanů,“ konstatoval starosta Josef Jalůvka.
Podle odhadů přípravného výboru bude uskutečnění referenda stát maximálně 60 tisíc korun a celkový úhrn nákladů spojených s případnou realizací rozhodnutí přijatého v referendu by nemělo přesáhnout 100 tisíc.
Aby skutečně došlo k osamostatnění Lubiny, bude se muset v říjnovém hlasování pro tento krok vyslovit nadpoloviční většina všech tamních voličů, tedy asi víc než 670 lidí.
Pokud by obyvatelé Lubiny na otázku referenda odpověděli kladně, samotné osamostatnění by nastalo od 1. ledna 2015. Výsledek referenda je totiž nutné předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje do 30. června roku předcházejícímu oddělení, dřívější osamostatnění proto není možné.
Podle předsedy místní komise Ondřeje Rašky proběhlo i v tomto poradním orgánu rady města hlasování o osamostatnění. Sedm z devíti jejich členů bylo proti a podporu myšlence samostatnosti Lubiny vyslovili dva členové komise.
„Tato otázka je tady již potřetí. Dvakrát se nepodařilo posbírat patřičné hlasy. Já bych byl také pro, aby se referendum uskutečnilo. Ať si lidé zvolí, co vlastně chtějí. Jestli chtějí být pod Kopřivnicí, nebo být samostatní. Je to vůle lidu a tímto krokem se tento spor vyřeší a bude snad na delší dobu pokoj,“ nechal se slyšet Ondřej Raška. V tom měl rozhodně pravdu bez ohledu na výsledek hlasování. Protože minimálně dva roky po případném neúspěchu referenda by jej podle zákona nebylo možné opakovat.
Důvody snahy o osamostatnění Lubiny zastupitelům částečně vysvětlil zmocněnec přípravného výboru pro konání referenda Karel Matula. Podle jeho slov byla integrace Lubiny pod Kopřivnici chybným krokem a jeho nápravou by mělo být právě osamostatnění. „Pokud obec jako Lubina nemá právní subjektivitu, nemá žádnou možnost rozhodovat o otázkách, které se týkají obce, a ani občané nemají možnost se k tomu nějak vyjádřit,“ uvedl Matula a doplnil, že místní komise je pouze poradním a iniciativním orgánem rady, na jehož názory město může, ale nemusí brát zřetel. „My se domníváme, že pokud se osamostatníme, a opíráme se o zkušenosti obcí, které se od roku 1990 osamostatnily, že jako samostatná obec můžeme konstruktivně, lépe a operativně řešit otázky v místě bydliště. Vy tady jste sice někteří z Lubiny, ale jste tady víceméně za politické strany a ne za občany Lubiny,“ řekl zastupitelům Matula. Podle jeho slov přípravný výbor rozhodně netvrdí, že město pro svou místní část nic neudělalo. „Je pravda, že se toho u nás vybudovalo hodně, ale my chceme, aby veškeré prostředky byly vynakládány účelně, s perspektivou a aby se řešily konkrétní věci, které nás jako obyvatele Lubiny bolí,“ nechal se slyšet Karel Matula.
Všichni zastupitelé, kteří se k problematice referenda vyjádřili, zdůrazňovali to, že občané Lubiny mají právo se ke své budoucnosti ve svazku s Kopřivnicí nebo bez něj vyjádřit. Zda iniciativu podporují či nikoliv, konkrétně nezaznělo. Jiří Novák řekl, že má pocit, že k žádosti o referendum nevedly ani tak ekonomické důvody. „Podle mě byla hlavním argumentem nekomunikace. Za sebe tuto žádost beru jako vysvědčení garantovi pro místní část Lubinu,“ uvedl Novák. Garanta pro Lubinu, místostarosty Jaroslava Šuly, se zastal starosta Jalůvka. „Vím, že se pravidelně účastní veřejných projednání a různých schůzek s občany. A díky realizaci tak velkého projektu, jako je kanalizace, je v terénu takřka denně,“ oponoval Jalůvka Novákovi.
Další opoziční zastupitel Tomáš Hof poděkoval radnici za přípravu materiálu s informacemi o odtržení, které jsou distribuovány obyvatelům Lubiny do schránek a které podle jeho slov mají edukační hodnotu a mohou lidem objasnit některé skutečnosti, které nevědí.
Zastupitel Ivan Telařík iniciátory referenda několikrát vybídl, aby svůj krok dobře zvažovali. S osamostatněním totiž Lubina dle jeho vystoupení převezme i břemena a do obce se podle jeho slov hodně investovalo. Navíc Telařík připomenul, že z osamostatnění Lubiny by osobně mohl mít radost, protože by se zbavil zdatných politických konkurentů v příštích volbách a rovněž také předpověděl výsledky případných voleb v samostatné Lubině, kde podle něj bude starostou lidovec.
Projednání referenda bylo také motivem špičkování mezi některými opozičními a koaličními zastupiteli. Hovořilo se o složení mandátů v případě osamostatnění, řeč byla i o fiktivním převádění trvalého bydliště, a to všechno v situaci, kdy všem současným zastupitelům včetně těch čtyř, kterých by se případné odtržení Lubiny týkalo, skončí mandát ještě před prvním možným termínem samostatnosti obce.
