„Linky po městě jsou využívány až překvapivě dobře. Nejvytíženější spoje jsou už před pátou hodinou ranní, kdy ze sídliště Sever nastupuje 10 až 12 lidí – většinou míří na autobusové nádraží nebo železniční stanici a dále pokračují vlakem či jiným spojem,“ popsal situaci Jiří Štěpán, vedoucí odboru rozvoje města Kopřivnice.

Vysokou vytíženost mají také školní spoje kolem sedmé hodiny ranní, které oceňují nejen školáci, ale i jejich rodiče. V průběhu dne pak autobusy využívají senioři, rodiče s dětmi či pacienti směřující na polikliniku.

Naopak méně úspěšné jsou nově zavedené spoje mezi městem a místní částí Lubina. Některé z nich přepravují jen jednoho či dva cestující, výjimečně jezdí i zcela prázdné. „U trasy do a z Lubiny je využití slabé. Dopravce chystá úpravu jízdních řádů tak, aby spoje lépe navazovaly na vlaky. Tím chceme podpořit jejich využitelnost,“ uvedl Richard Petr, který má na kopřivnické radnici na starost rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury. Průměrná obsazenost městských spojů se pohybuje kolem čtyř osob na spoj, u spojů do Lubiny jsou to v průměru méně než dva cestující. Náklady na provoz spojů do Lubiny přitom tvoří více než třetinu celkových výdajů města na systém vnitroměstské dopravy.

Aktuální statistiky naplněnosti jsou částečně zkresleny dopravními uzavírkami, kvůli nimž došlo ke změnám původních tras.

Některé spoje si tak polepšily, jiné naopak zaznamenaly pokles. Zkušební režim má trvat až do prosincové změny jízdních řádů. Vedení města ale plánuje udělat komplexní vyhodnocení už do poloviny roku, aby bylo jasné, zda a v jaké podobě bude městská doprava pokračovat. „Pokud budou spoje využívány, určitě budeme chtít systém zachovat. Pokud ale některé linky zůstanou téměř prázdné, nebudeme je držet za každou cenu,“ uvedl starosta města Adam Hanus.

Současný systém městské dopravy je napojen na krajský integrovaný dopravní systém. Město se tak vyhnulo náročnému výběrovému řízení na vlastního dopravce a zároveň zvolilo ekonomičtější variantu. Náklady na rozšíření stávajících linek činí zhruba 2,1 milionu korun ročně, zatímco příspěvek na zbytek hromadné dopravy (mimo městské spoje) činí 1,8 milionu korun. Podle Richarda Petra jde o výhodnější řešení než budování samostatného systému MHD.

Pokud bude vnitroměstská doprava zachována, bude třeba upravit některé zastávky tak, aby lépe vyhovovaly trvalému provozu. Uvažuje se i o nové zastávce na Husově ulici u prodejny Hruška. V delším časovém horizontu by mohly přibýt nové spoje a v návaznosti na nové výběrové řízení na provoz autobusové dopravy v kraji by mohlo dojít i k pořízení menších minibusů pro zhruba 25 cestujících. Jejich provoz v sídlištích by byl snazší než u současných dvanáctimetrových autobusů.