Hokejista Libor Pivko po zajímavé besedě ochotně podepisoval dětem kartičky, památníky i ruce.
FOTO: JANA FEILHAUEROVÁ
K o p ř i v n i c e (jfk) – S pohárem pro mistra extraligy, vyzbrojen kartičkami, úsměvem a nekonečnou trpělivostí. Právě takto dorazil hokejista Libor Pivko v pátek 18. června kolem desáté hodiny na besedu s autogramiádou do Základní školy dr. Milady Horákové, v jejíchž lavicích kdysi sedával. Akci zorganizovala škola spolu s kopřivnickým hokejovým klubem, kde Pivko jako malý kluk udělal první sportovní krůčky. Odpoledne se navíc z jeho přítomnosti a kolosálního poháru, který přivezl ukázat do rodného města, mohli těšit i ti, kteří dorazili na zimní stadion.
Pivko letos na jaře vybojoval s týmem HC Eaton Pardubice extraligový titul a nejen za to se v tělocvičně školy, kde jej oficiálně představil ředitel Lumír Pospěch, dočkal bouřlivých ovací. Poté už byla rozehrána partie v níž hlavní roli hrály dětská zvídavost, fantazie a bezprostřednost, komentátorské umění direktora a sympatické odpovědi třicetiletého hokejisty v pardubickém dresu.
Co všechno se přítomní dozvěděli? Třeba to, že Pivko hraje hokej už od tří let, že se kdysi rozhodoval mezi fotbalem a hokejem, že má větší radost z přihrávek na gól než z gólů samotných, že pohár pro mistra extraligy váží bezmála třicet kilo nebo to, že si zahrál s Crosbym a Malkinem, kteří patří k největším hvězdám hokejové současnosti. Kromě toho nechtěl s ohledem na školou povinné děti prozradit pardubický pokřik, nepopřel, že se na ledě popral, a vrátil se i ke svým školním létům. „Byl jsem průměrný žák, ale na školu rád vzpomínám, z učitelů asi nejraději na tělocvikáře pana učitele Michálka,“ přiznal s úsměvem juniorský mistr světa z roku 2000.
Bez problémů si poradil i s dotazem na hokejovou budoucnost svého pětiměsíčního syna Tobiase. „Rád bych aby hrál hokej, ale spíš ho celkově povedu ke sportu a nechám ho ať si vybere sám,“ odpověděl útočník na všetečnou otázku jednoho z žáčků a doplnil, že ještě ne pětiletá dcera Diana se nejspíš bude věnovat tancování. A jeho hokejové sny? „Rád bych si zahrál v reprezentaci, vím, že bude těžké se do ní prosadit, ale chci to zkusit,“ prozradil a zároveň připustil, že by jednou svou hokejovou kariéru mohl ukončit v Kopřivnici. Po kvantu otázek Pivka čekala nemenší sprška žádostí o autogram. Dostalo se na každého a zároveň i na zájemce o společné foto s mistrem a pohárem.
