Slovenské Teatro Tatro a jejich Zázračný divadelný automat si získaly sympatie návštěvníků letošního ročníku divadelní přehlídky Kopřiva, kteří jim udělili cenu diváků. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice – Do Prahy, Brna a Nitry, tam letos putují skleněné plastiky vytvořené jako ceny pro sedmadvacátý ročník přehlídky netradičního divadla Kopřiva 2013. Ta na sklonku minulého týdne nabídla celkem deset divadelních představení. S výjimkou úvodního kusu pro děti a bohužel také vystoupení místních divadelníků ze Stonožky nabídla Kopřiva zajímavá, žánrově různorodá, ale kvalitativně poměrně vyrovnaná představení.

„Úroveň byla opravdu dobrá. I u představení, ke kterým jsem měl nějaké kritické připomínky, jsem si vždycky našel něco, proč jsem byl rád, že jsem inscenaci viděl, a proč stálo za to na Kopřivu přijet,“ nechal se slyšet porotce festivalu Martin Režný a jeho kolega Luděk Richter mu v tomto ohledu dal za pravdu. Přestože kvalitu představení porotci hodnotili jako vyrovnanou, nebyl pro ně prý letos velký problém ceny rozdělit.

V případě ceny za umělecký přínos se prý na Divadlu NOD a jejich inscenaci Lamento shodli okamžitě. Provokující představení bylo určitě také nejkontroverznější inscenací letošního ročníku Kopřivy. Příběh Matky Terezy inscenovaný formou mrazivé muzikálové grotesky, kde hlavní roli hrál muž zpívající falzetem, nabídl takovou porci alternativy, že ji část diváků neunesla. Na druhou stranu, pokud má být Kopřiva skutečně přehlídkou netradičního divadla, pak právě takové inscenace do jejího programu patří.

Na druhou cenu udělovanou porotci byli původně tři kandidáti, nejpřesvědčivější byl ale podle porotců výkon Petry Bučkové v inscenaci Něžná brněnského Divadla U Stolu. V jejím podání byla Dostojevského Něžná nikoliv pouhou bezmocnou obětí, ale silnou ženskou osobností, kterou na jevišti dokázala prezentovat velmi úspornými hereckými technikami.

Poslední z trojlístku cen tradičně neudělovali porotci, ale diváci, kteří svým hlasováním zvolili jediné plenérové představení letošního ročníku, jež dovezlo nitranského divadlo Teatro Tatro. Zázračný divadelní automat, který slovenští divadelníci přistavili před kulturní dům, chrlil nejen dým, ale také přehršel inscenačních nápadů, propracovaných gagů a humoru, který publikum vděčně přijímalo. Lidé mohli vidět jak zoufalou snahu skupinky svérázných sportovců dostat se na olympiádu ve Vancouveru, tak především originální ztvárnění hned několika zimních sportů, od sáňkování, přes skoky na lyžích, curling, až po imageový snowboarding či akrobatické lyžování.

Za zmínku ale stála i představení, na která se při rozdělování cen nedostalo. Jakub Škrdla z jihlavského Divadla Tejp přijel na Kopřivu s vynikajícím autorským textem Mystérium svět, který navíc dokázal divákům velmi sugestivně zprostředkovat. Totéž platilo o Peteru Čižmárovi z divadla Kontra, který už je několikanásobným držitele hereckých cen z Kopřivy a který tentokrát uchvátil diváky zprostředkováním pocitů zkrachovalého muže bez iluzí v hořké komedii Nenávidím. Brněnské studio Marta zaujalo netradičním podáním Erbenova Zlatého kolovratu ve znakové řeči, ve Variacích lásky Bábkového divadla Na Rázcestí zase velmi silně zaznívala ženská témata a tečku za celým programem udělala absurdní krimikomedie Denně Divadla na Zábradlí.

Spokojen s průběhem přehlídky byl i autor její dramaturgie Jiří Cachnín. „Výběr představení se myslím povedl víc než vloni. Trošku mě mrzí, že nebylo v programu více slovenských divadel,“ nechal se slyšet Cachnín, který ocenil i to, že Kopřiva byla pořádána znovu společně s kulturním domem.

David Macháček