Čtrnáctý ročník přehlídky tvorby handicapovaných dětí se celý nesl v indiánském duchu. Akce, která se tradičně těší velkému zájmu publika, i tentokrát dokázala beze zbytku naplnit kopřivnický kulturní dům. FOTO: DAVID MACHÁČEK

K o p ř i v n i c e (dam) - Možná i díky indiánským lapačům snů, které tvořily dekorace čtrnáctého ročníku kopřivnické přehlídky tvorby handicapovaných dětí, se pořadatelům Motýlka 2010 podařilo splnit si hned několik přání. Nejen že diváci do posledního místa zaplnili velký sál kulturního domu, a to včetně balkonů a galerie, celá dvoudenní akce proběhla v pohodové atmosféře bez zádrhelů, ale také se povedlo postoupit o další krůček v integraci zdravých a handicapovaných dětí.

Páteční akce, které byly v minulých ročnících určeny jen vystupujícím, se totiž otevřely veřejnosti. „Tím se nám podařilo dosáhnout zase trošku většího propojení zdravých a postižených dětí. V minulosti se to nedařilo především z kapacitních důvodů, ale letos nám počasí přálo a část připraveného programu se odehrála i v teepee před kulturním domem, takže bylo možné pozvat i zdravé děti,“ pochvalovala si ředitelka zdejšího Dětského centra a pořadatelka akce Dagmar Jančálková.

Velmi vydařená byla volba letošního tématu Motýlka. Indiánské motivy byly patrné nejen v tématu tradiční výtvarní dílny, kde si děti mohly vyrobit indiánskou čelenku nebo třeba barevný náhrdelník, ale třeba také v několika vystoupeních a stylovém uvádění. Těžce tělesně postižený Petr Sívek, jenž tradičně přednáší báseň, která se za léta stala neoficiálním mottem přehlídky, byl hned v jejím úvodu zvolen náčelníkem a v podobném duchu se pak odehrávala celá přehlídka. „Myslím, že můžeme být naprosto spokojeni, publikum bylo vynikající a vytvořilo skvělou atmosféru. Měli jsme tady zařízení, které u nás bylo poprvé, a byli naprosto unešení, něco takového prý rozhodně nečekali,“ prozradila Jančálková a doplnila, že Motýlek je svým pojetím stále unikátní akcí v rámci celé republiky. V sobotním odpoledním galaprogramu bylo letos celkem 23 čísel, ve kterých se objevilo na 300 soutěžících. „Celkový čas vystoupení byl o něco kratší, než jsme byli zvyklí, ale to nebylo na škodu, naopak vše probíhalo v daleko větší pohodě, než když jsme se pohybovali na samotné hranici časové únosnosti programu,“ doplnila ještě Jančálková.