V poslední době se setkáváme s názory, že na Bílé hoře se dějí nekalé věci, kácí se stromy, lesní porosty jsou decimovány, v lese je nepořádek, odbor životního prostředí nic nedělá a podobně. Chceme uvést názory na pravou míru.
Hospodaření v lesích je zejména upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) a jeho prováděcími vyhláškami. Tento zákon stanoví základní principy hospodaření v lesích bez ohledu na vlastnictví k lesním pozemkům. Jedním z principů je, že mýtní úmyslnou těžbu (kácení starých stromů za účelem založení nového mladého porostu lesních dřevin) lze provádět v porostech starších 80 let, přičemž výměra holiny (paseky) vzniklé úmyslnou těžbou může činit nejvýše jeden hektar. Mimo mýtní úmyslné těžby se však v lesích provádí rovněž nahodilá těžba, tj. těžba stromů, které jsou poškozeny biotickými (hmyz, zvěř) či abiotickými činiteli (vítr, sníh). Klasickými případy nahodilé těžby jsou těžba stromů napadených kůrovci či houbovými chorobami, vyvrácených či zlomených větrem. Provádění mýtní úmyslné těžby je při zachování ustanovení lesního zákona právem vlastníka, provádění přednostního zpracování nahodilé těžby je povinností vlastníka. Pokud při těžbě vznikne holina větší než 400 m2, má vlastník lesa povinnost tuto holinu zalesnit do dvou let od jejího vzniku.
Na katastrálním území Kopřivnice (severovýchodní část Bílé hory) jsou převážně lesní porosty starší 80 let a nově založené porosty do 20 let věku. V současnosti se tam nachází rovněž několik pasek jak po mýtní úmyslné těžbě, tak po nahodilé těžbě vyvolané zejména napadením stromů kůrovci. Lesní pozemky na Bílé hoře na katastru Kopřivnice patří převážně soukromým vlastníkům. Ti využívají zákonného práva a provádějí mýtní úmyslnou těžbu, kterou podle nutnosti doplňují o provádění těžby nahodilé. Touto těžbou vznikají paseky, jejichž velikost však bývá následně ovlivňována i dodatečným prováděním nahodilé těžby.
Odbor životního prostředí a zemědělství jako orgán státní správy v rámci výkonu dozoru nad dodržováním lesního zákona dbá na to, aby vzniklé holiny byly zalesněny v zákonné lhůtě. Co se týče těžebních zbytků (větve, vršky stromů), zákon vlastníkům neukládá jejich likvidaci (např. pálením, štěpkováním). Likvidace těžebních zbytků je nutná, případně je nařízena orgánem státní správy jen v tom případě, pokud se na větvích a vršcích stromů po těžbě vyvíjejí biologičtí škůdci (zejména kůrovci) a mohlo by dojít k napadení stojících stromů v sousedních lesních porostech. Estetické hledisko nakládání s těžebními zbytky, tedy zda vlastník uloží těžební zbytky do pruhů, nebo je ponechá na nevzhledných hromadách či pásech, však zákon nijak neupravuje. Záleží pouze na vlastníkovi lesního pozemku, jak s těžebními zbytky naloží. Musí však zajistit, aby na pasece bylo možné založit nový lesní porost zalesněním nebo přirozeným zmlazením.
Jaroslav Jiřík, odbor životního prostředí a zemědělství
