Lenka Masná při letošním M ČR v hale. FOTO: JAN KUCHARČÍK

K o p ř i v n i c e , B r n o – Právě včera nasedla půlkařka Lenka Masná s českou atletickou výpravou do letadla směr Paříž. V hale Bercy ji čeká halové mistrovství Evropy, které je pro ni už čtvrtou vrcholnou akcí mezi dospělými, jíž se zúčastní. Limit Českého atletického svazu splnila už v lednu, a tak se odchovankyně kopřivnické atletiky, která žije a trénuje v Brně, v klidu mohla věnovat přípravě na vrchol halové sezony. K přípravě na něj i k dalším zajímavostem se vyjadřuje v následujícím rozhovoru.

Na halovém mistrovství ČR jste 20. února vybojovala vítězství v běhu na 1 500 m časem 4:26,62 min., jak jste se svým výkonem ve Stromovce spokojená?

Obhajovala jsem loňský titul na téhle trati a opět jsem ho získala, takže po téhle stránce jsem spokojená. O výkonu už se to říct nedá. Představy byly o minimálně deset vteřin lepší. Na startu jsem měla jedinou soupeřku Marcelu Lustigovou, která chtěla běžet na limit a dostat se na ME. Chtěla jsem jí k tomu pomoci rychlým tempem. Před závodem jsem se hodně soustředila, abych to nepřepálila, ale Marcelu jsem měla za sebou, tak jsem věděla, že běžím dobře. Po osmi stech metrech jsem ji za sebou přestala cítit, tak jsem se lekla, že jsem zrychlila a sama pak budu mít problém v závěru. Lehce jsem zvolnila a to bylo špatně. Na kilometr jsem doběhla už o pět vteřin pomaleji, než jsem chtěla, navíc sama. Marcela došlápla na mantinel a upadla. O tom, že už za mnou neběží, mi řekl trenér, když viděl, že jsem moc zvolnila. Zbytek závodu byl v mé režii, ale věděla jsem, že ztrátu už nemůžu dohnat.

Původně jste s trenérem uvažovali i o čtyřstovce, ale nakonec jste se rozhodli pro delší trať. Sama jste říkala, že se necítíte tak rychlá jako loni, ale máte více vytrvalosti, udělali jste nějaké změny v přípravě?

Úmyslně jsme žádné změny nedělali, vyplynuly samy a já se jim přizpůsobila. Už na podzimním soustředění jsem začala chodit mnohem kvalitnější dlouhé výběhy, myslím tím až o půl minuty rychleji na kilometr a to se později po návratu ze soustředění projevilo i na dráze, kdy jsem neměla problémy s tréninky dlouhodobého kvalitního charakteru. Od podzimu jsem také začala trénovat dvoufázově a později v hale se to projevilo možností odtrénovat tři kvalitní tréninky během třech dnů, nebo i jen dvou dnů. Bohužel v Brně napadl brzy sníh a přišly mrazy, takže nebylo možno trénovat na stadioně a jít do rychlosti, tak jsme přípravu dál vedli přes vytrvalost. V lednu jsem se přesunula do Prahy a začali jsme pracovat na rychlosti, ale nedostali jsme se ještě tam, kde by bylo potřeba.

Jak jste s přípravou spokojená?

S přípravou jsem moc spokojená, zvládám bez problému už tři měsíce dvoufázové tréninky, které se projevily i na kvalitních trénincích v hale. Už jen samotný krátkodobý přesun do Prahy mi pomohl se dostat ke kvalitnějším tréninkům. Odbourala jsem dlouhé cestování, dojíždění do regenerace, nemusím při tréninku nikam spěchat, abych nezmrzala venku, protože v hale je tepleji. Ale hlavně je tady v areálu ministerstva vnitra všechno jako na dlani - hala, stadion, fyzioterapeut, masér, regenerace v podobě vířivek a saun. Doslova profesionální podmínky.

Kde všude jste kromě Prahy trénovali?

Už na podzim jsem společně s reprezentací odjela na měsíc do Vysokých Tater. Po návratu příprava probíhala v Brně na stadioně, a to tak dlouho, co to kvůli zimě šlo. Pak jsme se přesunuli na venkovní cyklistický velodrom. Zimě jsme se tu nevyhnuli, ale odpadlo několikahodinové odhrabování sněhu. Od ledna se připravuji, jak jsem říkala, ve Středisku sportu ministerstva vnitra v pražské Stromovce.

Jak jste spokojená s doposud předvedenými výkony v aktuální halové sezoně?

Zatím jsem spokojená. Ještě týden před prvním závodem jsem trénovala dvoufázově, takže jsem závodila ještě unavená. Navíc jsem si z prvního závodu přivezla slabou virózu, se kterou jsem běžela za dva dny druhý závod. Na třetí závod jsem už odjížděla zdravá a projevilo se to i na výsledku. Forma má zatím vzrůstající tendenci, závod od závodu jsem se zlepšovala, tak by bylo příjemné na to navázat i na ME.

Jaký máte cíl pro halové ME a jaký čas je, myslíte, ve Vašich silách?

Jedu s cílem postoupit do finále, i když v redukovaných evropských tabulkách mi patří osmé místo a do finále postupuje jen šest závodnic. Na čas teď ani nijak nemyslím, předloni se do finále postupovalo s časy kolem 2:04, a záleželo na taktice. Určitě bych byla spokojená s osobákem, to znamená časem lepším než 2:01,85 min., ale nad tím bych uvažovala až ve finále, kdybych se tam probojovala.

Už jste v pařížské hale Bercy někdy běžela? Jestli ano, jak se Vám tam běželo?

Tuším, že v roce 2002 jsme tam měli halové mezistátní utkání. Já se na halu nikdy nepřipravovala, protože v Kopřivnici to na škvárovém povrchu na stadioně přes zimu ani nešlo, ale přesto to stačilo, abych se na MU nominovala. Je to už dlouhá doba a halu si nevybavuji. Na co ale nezapomenu, je, že právě tam se ukázala ta nepřipravenost na halové závodění. Doběhla jsem někde na předposledním místě a hrozně moc jsem se styděla.

Máte přehled o tom, kdo bude v Paříži startovat a kdo by tedy měl patřit v běhu na 800 m k hlavním favoritkám?

Trochu představu mám, když se podívám do letošních evropských tabulek. Určitě mezi favoritky budou patřit ruské závodnice Zinurova a Rusanová, o medaili určitě bude chtít bojovat i medailistka z loňského mistrovství Evropy Britka Meadowsová. Jsou to závodnice, které letos běžely už pod 2 minuty. Ostatní bude hodně otevřené. V hale rozdíly vteřiny až dvou u osobních rekordů nic neznamenají. Některé závodnice ani nenastoupí, protože se připravují na letní sezonu.

Už víte, jestli byl do oficiální výpravy nominován Váš trenér Jiří Sequent?

Nakonec jedou skoro všichni trenéři. Jen nevím, jestli budou spát ve stejném hotelu. Každopádně to bude určitě lepší než vloni v Dauhá, kde trenér nebyl a při závodě jsem ho hodně postrádala.

Jana Feilhauerová