K o p ř i v n i c e (dam) - Hromadné výpovědi lékařů mohou ohrozit fungování kopřivnické polikliniky i regionální zdravotní péči. Její ředitel Pavel Holáň počítá s tím, že mu do konce roku na stole skončí několik výpovědí. Postoj svých zaměstnanců přitom chápe. „Oni tímto způsobem nevystupují proti nám jako zaměstnavateli, to by ty výpovědi mohli dát kdykoliv jindy. Připojením k této akci protestují proti celému systému našeho zdravotnictví,“ myslí si Holáň.
Akci Děkujeme, odcházíme, v rámci které mají lékaři v celé republice hromadně podávat výpovědi, organizuje Lékařský odborový klub. K jeho výzvě se zatím připojilo zhruba 4 200 lékařů v celém státě. Protestující lékaři chtějí především vytvoření jednotné mzdové normy pro lékaře a ostatní zdravotníky garantující hrubý příjem minimálně ve výši 1,5 - 3násobku průměrné mzdy, a to bez přesčasů, odstupňované podle odborné erudice lékaře. Lékařům hrozícím výpovědí je trnem v oku také špatný systém vzdělávání.
Který z dvou hlavních požadavků je důležitější, záleží podle Holáně na úhlu pohledu. „Z mého pohledu zaměstnavatele je určitě důležitější otázka vzdělávání a absolutního nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, z pohledu jednotlivého lékaře je to pak asi ten plat,“ říká Pavel Holáň a dodává, že jako lékař požadavkům svých kolegů rozumí.
Přestože zatím není jasné, kolik místních lékařů se k výzvě svých kolegů připojí a skutečně na konci roku podá výpověď, je jasné, že odchod každého z nich by byl víc než citelný. Ve zdravotnictví je totiž lékařů akutní nedostatek a už dávno prý nechybí jen zubaři, ale specialisté všech medicínských oborů. „Problém je právě v nefunkčním systému vzdělávání. Díky němu je málo lékařů s potřebnou atestací a ti, co ji mají, jsou enormně přetěžováni, což ve svém důsledku vede k tomu, že odcházejí a krize se ještě prohlubuje. Je to začarovaný kruh,“ tvrdí Holáň. Změny v systému je podle něj třeba zavést co nejdříve, protože bude trvat několik let, než se v praxi projeví. Situace s nedostatkem lékařů se prý objektivně zhoršuje z roku na rok. Dnes už zdravotnická zařízení nečekají na absolventy fakult, kterým by umožnily získat atestaci a pracovat.
Místo toho jsou nuceny lékaře najít v jiném zdravotnickém zařízení, vzít, přeplatit jej a ten pak zase bude chybět tam, odkud odešel.
Podle Holáně je pravděpodobné, že k fyzickému naplnění výpovědí lékařů nakonec nedojde, protože dojde k naplnění alespoň části jejich požadavků. Sám se nebojí ani hromadného exodu doktorů za hranice. „Možná odejde 100 nebo 200 lidí, ale nebudou to tisíce. Pokud by skutečně byly všechny podané výpovědi naplněny, nastal by ’válečný stav’,“ míní Holáň. Ten si myslí, že peníze, které lékaři požadují na zvýšení svých platů, by se našly uvnitř děravého systému financování tuzemského zdravotnictví. Vždyť mnohý zdravotnický materiál i lékařské přístroje jsou v ČR podstatně dražší než za hranicemi. Podle Holáně je navíc možné, že politikům hrozba odchodu lékařů do jisté míry vyhovuje a počítají s tím, že nedostatek personálu způsobí zavření některých nadbytečných nemocnic, které by jinak musely být zrušeny jejich nepopulárním politickým rozhodnutím.
