Ondřej Šalek (první zleva), Pavel Dvořák a Ladislav Cvíček byli protagonisty komponovaného večera k 70. výročí otevření Lašského muzea.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) - Především vzpomínkou na zakladatele prvního zdejšího muzea a vůbec muzejní tradice v Kopřivnici byl komponovaný pořad, který minulý čtvrtek připravilo Lašské muzeum. „Není to náhoda, že jsme se tady sešli právě 24. srpna. Na den přesně před sedmdesáti lety bylo totiž právě v této budově slavnostně otevřeno Lašské muzeum a začala se tak psát bohatá a poměrně spletitá historie muzejnictví ve městě,“ zahájil akci, na kterou i v letním horku dorazilo tolik návštěvníků, že zcela zaplnili přednáškový sál, kurátor muzea Pavel Dvořák.
Hlavní slovo v průběhu večera měl ovšem jeho kolega Ondřej Šalek, historik z Muzea Fojtství.
Ten bezmála dvě hodiny poutavě vyprávěl o životě Emila Hanzelky a cestě k realizaci jeho celoživotního snu, kterým bylo vytvoření místního muzea. K tomu, aby položil základy muzejnictví ve svém rodném městě, byl Hanzelka, zdá se, povolán nejen svou houževnatostí, cílevědomostí a inteligencí, ale také osudem, který mu do cesty postavil celou řadu historických osobností. Jeho mistrem v zámečnickém učení nebyl nikdo jiný než Leopold Sviták, který postavil první kopřivnický automobil Präsident, později byl Emil Hanzelka osobním přítelem básníka Petra Bezruče, automobilového závodníka Adolfa Veřmiřovského nebo olympionika Emila Zátopka, jehož dokonce přiměl, aby se stal členem spolku, který o založení kopřivnického muzea usiloval.
„Už v dětství Hanzelka sbíral vše, co šlo. Na půdě domku, ve kterém jako chlapec bydlel se svou matkou, hromadil minerály, zkameněliny i herbáře, které si sám tvořil. Později se zasloužil s turisty o první archeologické vykopávky na Šostýně a jako úspěšný podnikatel a obchodník vykupoval nejrůznější historické předměty od místních lidí a všechno pečlivě třídil a ukládal,“ prozradil Ondřej Šalek.
Hanzelkův přínos místnímu muzejnictví je jedinečný i v tom, že jako člověk, který zažil většinu režimů, jež ve dvacátém století prošly naší zemí, zaznamenával vzpomínky na historické události, jichž byl účastníkem nebo svědkem. Archiv, který po sobě zanechal v místním muzeu, obsahuje víc než 300 pořadačů napěchovaný zápisky, dokumenty, fotografiemi a dalším materiálem. „Přiznám se, že ho zpracovávám už jedenáct let a určitě jsem ho ještě celý neprošel. Je to neuvěřitelný zdroj informací z mnoha oborů,“ chválil píli zakladatele muzea Šalek.
Rozsáhlá soukromá sbírka Emila Hanzelky se stala základem sbírkového fondu zdejšího muzea. O jeho zřízení se Hanzelka pokoušel ještě před druhou světovou válkou, kdy tehdejšímu majiteli Tatry, továrníku Ringhofferovi, spolu s Klubem českých turistů předložil návrh na zřízení továrního muzea. Hlas volající pro zřízení muzea ale zanikl ve válečné vřavě a znovu se ozval až po jejím konci. Otevření muzea, které Hanzelka se svými spolupracovníky prosadil, bylo spojeno s oslavou padesátého výročí automobilové výroby v Kopřivnici. Tehdejší, do značné míry provizorní expozici tvořily nejen Hanzelkovy sbírky z oblasti Kravařska, ale také předměty z pozůstalosti zakladatelů zdejší kočárovky a keramičky, exponáty z vyhořelého dřevěného kostela. Součástí muzea byla také expozice o automobilovém průmyslu a trofeje z automobilových závodů. Už ve slavnostní řeči k otevření Lašského muzea ovšem Hanzelka mluvil o dohodě s vedením závodu Tatra na tom, že bude zřízeno samostatné automobilové muzeum, což se o sedm let později skutečně podařilo. Vznik muzea byl pro Emila Hanzelku jen dílčím úspěchem a ve své činorodosti nijak nepolevil.
„Osobně se zasloužil o to, že se zachoval objekt Fojtství, v hlavě nosil dokonce vznik jakéhosi Lašského skanzenu, který by zachoval některá původní stavení, ale třeba i genofond pěstovaných plodin. Velmi aktivně sbíral také lidové příběhy nebo říkadla a písničky, rozsah jeho zájmů byl opravdu ohromující,“ doplnil Ondřej Šalek.
