Jedním z míst, kde lesníci i vlivem sucha bojují s opětovným zalesněním, je část svahu kopce Pískovna.
FOTO: JAKUB COCHLAR
Kopřivnice (cab) – Vliv sucha na rostliny lidé nejčastěji vidí na svých zahrádkách a zemědělci na svých polích, podle Jakuba Hrušky, přírodovědce z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, se však nedostatek vody projeví nejvíce v lesnictví. Již od roku 2015 je v České republice obrovská kůrovcová kalamita a právě lýkožroutu smrkovému svědčí vyšší teploty a sucho. Na druhou stranu kůrovec je sekundární riziko, primární je ono sucho. Zdravý silný strom kůrovci odolá a zalije ho pryskyřicí.
V kopřivnických lesích se sucho projevuje již několik posledních let. „V České republice se mluví o kůrovcové kalamitě, ale v našich lesích jsme se začali s tímto škůdcem více potýkat již před sedmi osmi lety. Tím pádem jsme o smrky nepřišli naráz, ale napadené kusy odstraňujeme postupně. V kopřivnických lesích se tak nevyskytují souvislé kalamitní holiny o velikosti několika hektarů, jak to můžeme vidět na některých místech v republice. Proti kůrovci za stávající situace můžeme bojovat pouze tak, že včas odstraňujeme napadené stromy z lesa. Na celostátní úrovni k boji proti kůrovci přispělo opatření obecné povahy ministerstva zemědělství, které povolilo nezpracovávat kůrovcové souše, které již kůrovec opustil. Toto opatření má ulehčit vlastníkům lesa, aby mohli soustředit výrobní kapacity na zpracování čerstvě napadených stromů,“ dodal k hodně rozebíranému tématu poslední doby Jaroslav Jiřík, vedoucí oddělení lesního hospodářství a ochrany přírody města Kopřivnice.
Druhým důsledkem sucha v místních lesích je jejich obtížná obnova. „Tento problém jsme zaznamenali již v roce 2015, kdy perioda sucha nastávala. Nasazené stromky není možno zalévat a v jednom roce jsme měli obrovské ztráty po jarním zalesňování v důsledku horkého a suchého jara. Proto jsme přešli na podzimní výsadbu a úhyny se nám od té doby výrazně zmenšily,“ vysvětlil Jaroslav Jiřík. Zároveň se změnou ročního období výsadby přistoupil také odbor životního prostředí na výhradní nákup obalovaných sazenic. Ty mají kořeny ve vlhkém zemním balu, který se při výsadbě neporušuje, a sazenice tak jsou schopny přečkat i určité období sucha.
Jako reakce na dlouhotrvající periodu sucha se také postupně mění druhová skladba nově vznikajících lesů. „Výrazně jsme omezili, byť úplně nevyloučili, výsadbu smrku. Cílem je větší druhová pestrost porostů s výraznějším zastoupením listnatých dřevin. Zatím lesní zákon neumožňuje vysazovat v lesích cizokrajné dřeviny odolnější vůči suchu. Na toto téma se však již na ministerstvu vede odborná debata o tom, že by se změnila vyhláška o druhové skladbě v porostech, a to zejména ve vztahu k obnově velkých kalamitních holin po kůrovcové těžbě,“ uzavřel Jaroslav Jiřík.
