K o p ř i v n i c e (ili) - Od Nového roku nebude stát nemocným vyplácet za první tři dny nemocenské žádné peníze. K tomuto opatření vyústila vysoká míra nemocnosti, kterou Česká republika vykazuje. V porovnání s evropským průměrem, který se pohybuje okolo tří procent, dosahuje totiž dvojnásobku. Na nemocenské bývají v Česku nejčastěji lidé s nižšími příjmy nebo lidé z menších obcí. Nejvíce jsou nemocní občané v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji, tedy v oblastech s nejnižšími průměrnými mzdami v Česku. Naopak nejméně jsou pak nemocní občané v Praze a Středočeském kraji, kde jsou nejvyšší průměrné mzdy.
Samotné zavedení nového modelu nemocenské od 1. ledna 2008 zřejmě povede k tomu, že se počet lidí na krátkodobých neschopenkách sníží. Lidé si rozmyslí, zda zůstat týden doma, a připravit se tak o podstatnou část svých příjmů. Část se tak zřejmě pokusí své obtíže přechodit a bude dál docházet do zaměstnání, ostatní začnou řešit své krátkodobé nemoci formou čerpání dovolené. V každém případě budeme vedeni k odpovědnosti za své zdraví a začneme klást důraz na prevenci a zdravý životní styl.
Nejdůležitější změnou, na kterou se musíme připravit v příštím roce, je možnost čerpání nemocenské až od čtvrtého dne, což zjednodušeně znamená, že za první tři dny nemoci nedostane nikdo ani korunu, naopak vydá nemalé finanční prostředky za léky, lékařský předpis a návštěvu lékaře. Dále bude výše nemocenských dávek snížena díky vyšší redukci (tj. nižšímu vyměřovacímu základu) a současně díky snížení procentních sazeb z 69 % na 60 % a 66 %. Třetí výraznou změnou je zkrácení ochranné lhůty ze 42 na 7 dní, což je doba po skončení zaměstnaneckého poměru, ve které mohl zaměstnanec onemocnět a nemocenská se vypočítala z dosažených příjmů v bývalém zaměstnání.
Pracovní neschopnost doposud rádi využívají zaměstnanci i zaměstnavatelé. V okamžiku, kdy nemají pro pracovníky dostatek práce, posílají cíleně zaměstnance na nemocenskou. Podíl dávek nemocenského pojištění na sociálních příjmech lidí se pohybuje okolo dvaceti procent. Tuto skutečnost by ale měla odbourat další novelizace, platná od ledna 2009, která do systému výplaty náhrad za nemoc zapojí i zaměstnavatele. Ti by měli zaměstnanci platit náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, což pro ně bude dostatečná motivace, aby měli pracovníků na neschopence co nejméně. Hrozí ale opačný extrém, kdy by mohly některé firmy na své zaměstnance vyvíjet ohledně pracovních neschopností nepřiměřený nátlak.
