Autorem pomníku Obětem světové války, odhaleného 24. 5. 1931, je sochař Josef Kubíček. FOTO: MUZEUM FOJTSTVÍ

Socha kováře stojí před bývalou základní školou Náměstí již devadesát let. Pomník, u něhož se každoročně setkávají občané při pietní vzpomínce, má zajímavou a trochu zapomenutou minulost. Jeho vznik doprovázely spory a národnostní třenice.

Počátkem roku 1930 založili zástupci kopřivnických spolků komitét pro postavení pomníku padlým ve světové válce. K omezené umělecké soutěži přizvali renomované sochaře: Pelikána, Žáka, Juráně a Hlavicu. Umělecká porota složena z malíře Hoplíčka a profesora Kittricha doporučila jako nejzdařilejší návrh sochaře Pelikána „Matka nad hrobem“, zobrazující prostou ženu s dítětem u hrobu vojína. Tou dobou se však na obecní radu obrátil autor prvního kopřivnického pomníku T. G. Masaryka, sochař Josef Kubíček, s lítostí, že jej k soutěži nepřizvali. Přislíbil své návrhy dodatečně vypracovat a rozhodnutí o zadání zakázky tak zastupitelstvo odložilo. V červnu komitét předložil Kubíčkovy návrhy a doporučil vybrat dílo s názvem „Symbol práce“ s výjevem kováře obkročmo stojícího nad kovadlinou. To se ovšem neobešlo bez přísné kritiky činnosti komitétu, který svým nekorektním jednáním přivodil obci nemalou ostudu. Zastupitelstvo se ovšem nakonec bez ohledu na doporučení odborníků usneslo zadat práci mistru Kubíčkovi.

Slavnostní odhalení pomníku proběhlo v neděli 24. května 1931. Po uvítání hostů slavnost zahájil starosta Josef Socha. Vystoupilo Pěveckého sdružení Kopřivnice a svou řeč pronesl člen zemského zastupitelstva Rudolf Tlapák. Následovalo samotné odhalení, proslovy zástupců úřadů a spolků, státní hymny a koncert městské hudby ze Štramberku. Mimo tento avizovaný program byl dodatečně povolen i proslov zástupce místních Němců a vystoupení zdejšího Männergesangvereinu. Proti tomu se v obecní radě rázně ohradili některé české spolky a učitelé. Hrozili, že v případě změny stanoveného programu se slavnosti nezúčastní. Načež Němci od svého záměru ustoupili a původní program byl dodržen. Nutno podotknout, že seznam padlých vytesaný na podstavci zahrnuje všechny padlé, tedy i Němce. Jednalo se ovšem o dobu v Kopřivnici národnostně vypjatou, kdy jakákoli záminka ke sporu přišla vhod.

Pomník vydržel ve své původní podobě do druhé světové války. Němci nejprve nápis „Obětem světové války obec Kopřivnice 1931“ nahradili letopočty 1914–1918, později odstranili i sochu. Okupaci přečkala uložená v zahradě měšťanské školy, přičemž utrpěla drobná poškození. Na podstavci zaplál řecký oheň a před pomníkem vzniklo improvizované pietní místo s dřevěnými kříži na připomínku padlých kopřivnických Němců.

Na své místo se socha vrátila po osvobození a podstavec doplnila pamětní deska obětem druhé světové války s reliéfem od Radoslava Hanzelky. Když počátkem devadesátých let došlo k likvidaci kontroverzního pomníku osvobození, šest schránek s prstí z bojišť a významných míst druhé světové války, které byly jeho součástí, se přesunulo před pomník padlým. Poslední změnu pomník zaznamenal předloni, kdy jej doplnila tabulka se sedmi jmény obětí druhé světové války.

Ondřej Šalek, Muzeum Fojtství