„Špatná sezona. Samozřejmě jsme trochu počítali, že bude těžké navázat na předchozí skvělý rok, ale až tak špatné jsme to nečekali,“ říká na rovinu v úvodu hodnocení sezony 2024/2025 trenér házenkářů Kopřivnice Tomáš Sklenák. Už na začátku sezony se asi trochu dalo tušit, že bude velmi těžké navázat na skvělou sezonu 2023/2024, ve které prošel tým po 29 letech do semifinále a nakonec bral čtvrté místo. Po povedené sezoně v týmu skončili například Jan Gřes (konec kariéry), Radek Doležel (odchod do Zlína) nebo Jan Polcar (Budakalasz, Maďarsko), který za sezonu 2023/2024 nasázel neskutečných 207 branek. „Odchody samozřejmě byly výrazné, především dvě stovky gólů Honzy Polcara, to je něco, co by pocítil každý tým. Ale věřili jsme, že se to nějakým způsobem bude dát zacelit, že to půjde a že se s tím popereme líp,“ říká trenér.

Kopřivnický tým v novém ročníku nezačal úplně špatně, když těsně vyhrál první tři domácí zápasy, jenže pak tým postihla obrovská série zápasů bez výhry a další vítězství přišlo až v únoru, tedy po dlouhých čtyřech měsících. To už byla Kopřivnice v sestupovém pásmu a bylo jasné, že se půjde do play-down. Tým navíc v podstatě celou sezonu bojoval s četnými absencemi. Dlouhodobě zraněný a v podstatě celou sezonu v regeneraci byl Jan Hanus, později v běhu sezony se přesunul na listinu zraněných i Martin Střelec, v play-down toho moc neodehrál ani dirigent Marek Bukovský, v mnoha zápasech druhé poloviny základní části i play-down chyběl zkušený Zdeněk Čadra. I tyto faktory se projevily na herním projevu a tomu návazných výsledcích. Kouč házenkářů Sklenák s přibývajícími porážkami pozoroval na mužstvu, že v klíčových momentech zápasů se není schopno zvednout a zavelet k obratu k lepším časům. „Všechno jsme si vždycky jasně řekli, potrénovali a vždy jsme to chtěli realizovat v samotném zápase. Jenže to šlo vždycky jen chvilku. Bylo málo zápasů, ve kterých jsme drželi stabilitu výkonu po celé utkání,“ ohlíží se za sezonou 2024/2025 trenér Sklenák. S přibývajícími odehranými zápasy se začalo vzdalovat vysněné play-off a naopak do popředí vyskočil strašák jménem play-down, který hrály týmy na 9.–12. místě a do kterého šla Kopřivnice z 10. pozice. „Ke konci základní části a pak hlavně v celém play-down už to bylo hodně i o psychice. Strašně moc kluků ze základní rotace nám z různých důvodů chybělo, těžko se to látalo ohledně sestavy na zápasy. Snažili jsme se kluky maximálně nabudit, ale už to měli zachycené v hlavách a vezlo se to jeden zápas za druhým. Pokud jsme se drželi toho, co jsme si řekli, bylo to obstojné. Jenže pravidelně přicházela hluchá místa v útoku i v obraně, což nás stálo body. Málokdy se našel někdo, kdo by to strhnul na sebe a urval pro nás klíčové momenty zápasů. Chyběla nám dravost, drzost. Navíc skutečně velkou roli postupně hrála psychika. Mimo jiné i v důsledku kupících se špatných výsledků nám podle mě tolik nefungovala kabina, což také sehrálo svou roli,“ je přesvědčen Tomáš Sklenák.

Kopřivnický tým se nakonec zachránil doslova až v hodině dvanácté, když o jeho záchraně rozhodlo úplně polední kolo sezony, které poslalo do baráže s vítězem první ligy Maloměřice. „Mohli jsme a moc jsme se chtěli zachránit už dřív, ale nakonec to byly nervy až do konce. Musíme to hodit za hlavu a nastartovat se na další ročník,“ řekl Tomáš Sklenák, který nezapomněl na jedno poděkování důležitým směrem. „Moc bychom chtěli poděkovat našim fanouškům, kteří za námi stáli celou sezonu. S trochou nadsázky bych řekl, že právě fanoušci byli snad jediným pozitivem naší nepovedené sezony. Chodili na nás o víkendu i v týdnu po práci, často s námi jezdili i na venkovní zápasy. Jejich podpory si moc vážíme,“ vzkázal Tomáš Sklenák.