Během víkendového Kopr Jamu trénovalo v ulicích Kopřivnice víc než šest desítek mladých vyznavačů adrenalinového parkouru.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Skupinky mladých trénujících krkolomná salta, na první pohled riskantní přeskoky a obecně svižný pohyb přes překážky přirozeně stojící v městském prostoru mohli během celého minulého víkendu lidé spatřit na různých místech Kopřivnice. Právě do zdejšího domu dětí a mládeže se totiž sjelo přes šedesát vyznavačů tohoto dynamického sportu, aby společně trénovali už na dvacátém Parkourovém Kopr Jamu.
Historie ojedinělého setkání parkouristů v Kopřivnici se začala psát před sedmi lety. Někdy se do Kopřivnice sjížděli i třikrát do roka, letos se potkali jen jednou. „Na prvním Kopr Jamu se nás po parkourovém táboře sešlo sedm, ale vzhledem k tomu, že nic takového tenkrát v republice nebylo, tak se to v komunitě rychle rozkřiklo a na druhém Jamu bylo už 30 lidí a na čtvrtém pokračování už víc než 120,“ vzpomíná Pavel Rösner, díky kterému akce v Kopřivnici vznikla a doposud funguje.
Náplň srazu parkouristů sami shrnují do dvou hlášek s tím, že je vždy čeká „kotel srandy“ a „kýbl dřiny“. V podstatě celý víkend věnují kondičnímu tréninku i pilování nejrůznějších parkourových technik jak v ulicích města, tak v pronajaté tělocvičně. Chvíle mezi jednotlivými bloky pak vyplňují vyprávěním zážitků a zkušeností. „Celý program je poměrně volný. Každý účastník se může až na místě rozhodnout, co chce právě dělat a co a s kým by nejraději trénoval,“ vysvětluje Rösner s tím, že právě volnost, důraz na osobní odpovědnost jednotlivce a vzájemnou pomoc je to, co parkour charakterizuje. Není proto možné program Kopr Jamu předem striktně nalinkovat. Jedinečný charakter Kopr Jamu je daný také tím, že se na něm scházejí parkouristé různého věku od dvanáctiletých až po dvacetileté a různých úrovní od začátečníků až po pokročilé skákače.
„Skvělé je to, že každý, kdo něco umí, své zkušenosti rád předá mladším nebo méně zkušeným, a tak nám tady vznikají spontánně různé tréninkové skupinky a každý si může vybrat, na co má a co by si rád vyzkoušel,“ doplnil Pavel Rösner.
Přestože Kopřivnice má svým charakterem daleko k velkoměstským džunglím, kde se parkour vyvinul, patří naše město k tuzemským mekkám tohoto mladého adrenalinového sportu. Kroužky věnované parkouru v domě dětí aktuálně navštěvuje zhruba stovka místních kluků a holek. Výjimečné je také to, že v Kopřivnici funguje parkourová školka, kde získávají základy už mladší školní děti. Zájem o tento druh zábavy a pohybu přitom každoročně roste jak díky šeptandě, tak díky atraktivním videím pokročilých parkouristů, kterých je plný internet, a děti inspirují ve snaze něco takového taky vyzkoušet.
