Tatra veterán Rallye Wien - Kopřivnice v roce 1987.
FOTO: ARCHIV
Koncem šedesátých let se rodily na území republiky aktivity směřující k zakládání klubů sdružující majitelé vozů zn. Tatra. Existovaly již mnohé značkové kluby příznivců a majitelů vozů Škoda, Aero, Walter apod. První vlastníky historických tatrovek tou dobou sdružovaly jen Tatraplán klub Praha, Tatra klub Šárka (Praha) a Tatra kluby v Hradci Králové a Vysokově u Náchoda.
Památného dne 25. ledna 1969 byl ve starém Závodním hotelu (v loutkovém) za podpory n. p. Tatra, podnikového muzea a automotoklubu Svazarmu Tatra založen kopřivnický Tatra veterán klub (TVCC). V počátku sdružoval pouze majitele a příznivce značky z okresu Nový Jičín. Členy zakládajícího výboru byli: Václav Lebeda - čestný předseda, Ladislav Babinec - předseda, V. Výborný - místopředseda, Karel Šajtar - tajemník, Karel Rosenkranz - propagace, Milena Šimůnková - hospodář, Jiří Hanousek - materiálový hospodář, Ing. Lad. Brým - evidence členů, Jaromír Segeťa - poradenská služba, Vladimír Pálka, Boh. Stračánek, K. Greiner - zajišťování ND, B. Mikušek, Z. Halata, E. Kutáč, M. Smékalová, B. Lakota, J. Klos, A. Mark, F. Kostelník - členové.
Cílem všech stávajících i později založených značkových klubů bylo poskytovaní svépomoci při údržbě vozidel, výroba nejnutnějších dílů ve spolupráci s mateřským podnikem, popularizace značky Tatra v tuzemsku a zahraničí, včetně úzké spolupráce s existujícími i nově se rodicími Tatrakluby jak doma, tak i v zahraničí.
První statut TVCC pocházel z roku 1970. Byly v něm zakotveny základní povinnosti členů klubu včetně vztahů k ostatním Tatraklubům na území ČSSR. Stávající i nově se rodící kluby přecházely do členské základny v Kopřivnici. Členská základna tak vzrostla až na 523 členů. Vznikl největší značkový klub na území republiky. Během několika málo let existovalo dvacet dva klubů. Tatraklub Hradec Králové, Vysokov u Náchoda, Gottwaldov, Ostrava, Praha (motory vpředu), Praha (motory vzadu), Praha Šárka, Pardubice, Šluknov, Poděbrady, Louny, Františkovy Lázně, Olomouc, Kopřivnice, Přestavlky (Přerov), České Budějovice, Bruntál, Semily, Strakonice, Ústí nad Orlicí, Bratislava a Lozorno.
Technicko-poradenská služba ve spolupráci s muzeem vyřizovala ročně stovky dotazů týkající se údržby a seřizování vozidel. Po počátečních potížích rostla i úroveň klubového pojítka - Zpravodaje, vydávaného muzeem Tatry pro všechny členy. Zpravodaj vycházel s menšími problémy až do roku 1983. Pro nedostatek příspěvků a potíží v podnikové tiskárně zanikl. Určitou dobu byl také zakázán díky zveřejněným vtipům na policajty.
První výborová schůze v r. 1973 v Kopřivnici rozhodla, že členská základna se rozdělí do poboček TVCC na území republiky za účelem lepšího vyžití v mateřských klubech. Po jednání se zástupci ústředního AMK byl TVCC začleněn do podkomise veteránů ČSSR při ústřední radě AMK jako Značkový odbor (ZO) Tatra (1973). Prvním předsedou se stal Ing. Bohumír Huňáček. Ve funkci ho od 25. 5. 1974 nahradil Karel Rosenkranz, který ji vykonával až do roku 1989. Brzy po svém zvolení uzavřel ZO TVCC právně ověřenou dohodu o spolupráci mezi n. p. Tatra a značkovým odborem Tatra. Následovalo vypracování organizačního řádu ZO Tatra schváleného schůzí předsedů 30. 11. 1974 v Ostravě. Nově se zřizovaly testační komise, které hodnotily a zařazovaly historická vozidla na základě původnosti a technického stavu do předepsaných kategorií. Testovaná vozidla tak měla přednost při účasti na veteránských soutěžích. V květnu roku 1975 došlo k administrativnímu a protokolárnímu sloučení dvou pražských klubů. Samostatný zůstal klub Šárka.
Jednotlivé kluby pořádaly vlastní motoristické soutěže a technické dny, na které se sjížděli členové z ostatních klubů. Ostravský klub pořádal pro všechny společné dovolené v tuzemsku i zahraničí. K tradičním akcím dodnes náleží kopřivnická Tatra veterán Rallye Beskydy - Memoriál z. m. s. Josefa Veřmiřovského. Letos se uskuteční jubilejní 40. a 26. ročník.
V průběhu let začaly jednotlivé kluby, převážně prostřednictvím podnikového muzea, navazovat první kontakty s Tatra-kluby a kluby přátel zn. Tatra v zahraničí. K nejaktivnějším patřily dodnes činné kluby v Rakousku, Spolkové republice Německo, Holandsku, Anglii a Švýcarsku. Mnoho příznivců značky a majitelů historických tatrovek žije v USA.
Po listopadu roku 1989 vzniklo na území republiky několik automotoklubů a jedno-tlivé značkové kluby se rozdělily podle příslušnosti k nim. Mnohé z nich zanikly nebo své řady rozšířily o majitele jiných značek. V podstatě zanikl i značkový odbor Tatra při ÚAMK.
Zánikem výroby osobních automobilů typem Tatra 700 v Kopřivnici upadl na čas i zájem vedení o podporu klubů, což nelze říct o současném managmentu Tatry.
Členové klubu po desítky let propagují čest tovární značky na stovkách akcí na území republiky i v zahraničí. Tatrováčtí veteranisté vždy důstojně reprezentovali značku a často obětovali nemalé finanční částky na renovaci a záchranu dnes již zapomenutých typů tatrovek, aby je mohli v plné kráse představit veřejnosti.
Tatrakluby ve svých řadách vychovaly mnoho motoristů a ctitelů historických automobilů. Tovární značka Tatra jim nesmazatelně přirostla k srdci. Zato vše patří neskonalý dík stovkám žijících i zesnulých tatrováků, ať již z řad veteranistů, závodníků a konstruktérů - tvůrců desítek typů automobilů. Svou práci po léta přispívající k tolik potřebné prezentaci značky na domácí půdě i v zahraničí.
Karel Rosenkranz
