S tím souvisí aktuální série pracovních návštěv a exkurzí v podnicích, které se zpracováním odpadu zabývají. Zástupci radnice už navštívili moderní třídičku odpadu společnosti OZO, byli v kompostárně v Čadci, chystají se na frýdecko-místeckou skládku nebo do havířovské firmy CEVYKO. „Zjišťujeme, co umožňují specializované technologie stejně jako to, jak se s vytříděným odpadem nakládá a kde je konečně zpracováván nebo likvidován. Ověřujeme kapacity jednotlivých zpracovatelů a mapujeme celkové nastavení trhu, abychom se mohli co nejlépe rozhodnout, jak dále pokračovat,“ říká Stanislav Šimíček, místostarosta odpovědný mimo jiné za oblast životního prostředí v Kopřivnici.

Podle nastavených plánů nebude za šest let možné na skládky ukládat žádné odpadní komodity, které lze vytřídit a dále využít. Přestože třídění v Kopřivnici stejně jako v celé ČR je na poměrně dobré úrovni, předepsaných hodnot zdaleka nedosahuje. „V sídlištním odpadu podle provedené fyzické analýzy je v kontejnerech stále asi 70 % vytříditelných složek odpadu a to by se mělo zásadně změnit,“ říká Veronika Červeňová, vedoucí odboru životního prostředí zdejší radnice. Problém je podle jejích slov právě na sídlištích, které ovšem tvoří velkou část města. „Rodinné domky jsou v trochu jiné pozici, tam zavádíme fungující systém „door-to-door“ a lidé opravdu důsledně třídí plasty, papír nebo bioodpad a v klasické popelnici zbývá opravdu v podstatě jen to minimum, které půjde na skládku i po roce 2030,“ vysvětluje Veronika Červeňová. Dosáhnout takové míry třídění odpadu i na sídlištích je ale zřejmě nereálné. Město tak podle místostarosty bude muset zajistit mezistupeň, který komunální odpad ze sídlišť pomocí speciálních opticko-mechanických třídiček dotřídí nebo případně i vysuší, čímž sníží objem odpadu ukládaného na skládku. Hledat se bude také vyžití komunálního odpadu jako složky paliva pro teplárny, případně cementárenské pece. „Jako budoucnost se ukazuje zjednodušené třídění odpadu na takzvanou mokrou a suchou složku. Odpad by se následně třídil hromadně v třídírnách. Podle ministra životního prostředí je to směr, kterým se půjde, ale je to hudba budoucnosti. Musíme se tak stále snažit o co největší třídění občany,“ uvedl místostarosta Stanislav Šimíček. Zároveň ale připustil, že další zlepšování třídění bude náročné. „Každý malý krůček stojí velké úsilí a peníze. Většina lidí dnes už třídí, ale musíme se zaměřovat na to, aby třídili dobře. Přidáváme také drobné krůčky jako například třídění na hřbitovech, ale i to má svůj význam,“ vysvětluje místostarosta.

Nastavení ideální strategie pro budoucí zpracování odpadu je podle Stanislava Šimíčka náročné. Velký problém je podle něj také chybějící krajské řešení, které by umožnilo koordinovat kapacity třídíren, spaloven i skládek. Navíc trh se zpracováním odpadů zásadně ovlivňují rozhodnutí jako například chystané zálohování PET lahví, které by v případě plošného zavedení výrazně snížilo rentabilitu třídícího procesu. „Máme za to, že o odpad z Kopřivnice bude mezi zpracovateli zájem, jde ale o to vystihnout správný okamžik, kdy se do některého z nabízejících se systémů přidat. Půjde o rozhodnutí na mnoho let dopředu, které s sebou ponese také nemalé náklady, a proto pro něj potřebujeme co nejlepší informace, na základě kterých vybereme to nejvhodnější řešení,“ doplnil Stanislav Šimíček.