Lubina vystoupila z břehů.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e (dam) - Kopřivnická radnice kritizuje rozhodnutí hejtmana Moravskoslezského kraje za to, že když v rámci povodní z minulého týdne vyhlašoval stav nebezpečí v některých oblastech kraje, Kopřivnicko a tím pádem i obce ležící na řece Lubině v jejím správním obvodu vynechal.
Stav nebezpečí, který umožňuje po živelné katastrofě městům a obcím dosáhnout rychleji na účinnou pomoc a také dotace a náhrady povodňových škod, vyhlásil hejtman Jaroslav Palas v pondělí 17. května pro Karvinou, Bohumín, Havířov, Frýdek-Místek, Hlučín a dalších osm měst včetně Nového Jičína. Stav nebezpečí platil i pro desítky menších sídel ve správním území těchto měst. To, že byl stav nebezpečí vyhlášen v nejpostiženějších oblastech v okolí Karviné a Bohumína, starosta Kopřivnice Josef Jalůvka vůbec nezpochybňuje. „Ale překvapilo nás rozhodnutí hejtmana a krajského povodňového štábu, že stav nebezpečí byl vyhlášen třeba právě v Novém Jičíně a dalších místech, kde si myslím byla situace srovnatelná s naší, a Kopřivnice byla vynechána,“ řekl Jalůvka.
Podle slov hejtmana Palase o vyhlášení stavu nebezpečí požádali představitelé Bohumína, Karviné a Českého Těšína. „Na základě analýzy prvotních informací bylo vyhlášení stavu nebezpečí rozšířeno i na další obce. Situace byla v jednotlivých oblastech rozdílná. Chci však zdůraznit, že stav nebezpečí byl vyhlášen především proto, aby se urychlilo a usnadnilo překonání akutních důsledků povodní,“ okomentoval své rozhodnutí hejtman Moravskoslezského kraje.
Kopřivnice sama velkou vodou příliš zasažena nebyla, ale jejími místními částmi Vlčovice, Lubinou a dalšími místy, které spadají do její správní působnosti obce třetího stupně, se prohnala velká voda, jež byla bezmála srovnatelná s velkou povodní v roce 1997. „My rozhodnutí kraje nevyhlásit u nás stav nebezpečí reklamovali. Úředníci, kteří se tím zabývají, přiznávají, že došlo k jakémusi dílčímu pochybení, ale bohužel se to už zpětně nedá napravit,“ doplnil Jalůvka. Kopřivnická radnice se ale bude snažit získat náhrady povodňových škod a některých nákladů vzniklých přírodním živlem od kraje jiným způsobem. „Prvního června se s hejtmanem sejdu na schůzce k rekonstrukci naší hasičské zbrojnice, která byla sjednána už před povodní, a toto téma určitě také padne,“ slíbil minulý týden Jalůvka.
Lubina se mezitím už vrátila zpět do svého koryta, ale nechala za sebou desítky zasažených obydlí a škody na obecním majetku v místních částech Kopřivnice v hodnotě statisíců. Hladina rozvodněné řeky navzdory obavám z dalších dešťů kulminovala v pondělí 17. května v dopoledních hodinách a následně už pozvolna klesala. Ve středu 19. 5. ve čtrnáct hodin na ní byl odvolán i první, nejnižší stupeň povodňové aktivity.
S opadnutím vody však starosti se záplavami neskončily. „Mapujeme škody, přijímám žádosti o vysoušeče, které budu, hned jak budou k dispozici, distribuovat. Také bylo potřeba svést a uskladnit dva a půl tisíce pytlů s pískem, ze kterých jsme stavěli protipovodňové hráze,“ nechal se slyšet krizový koordinátor kopřivnické radnice Dušan Bartošák. V postižených místech byly také přistavovány velkoobjemové vany na povodňový odpad.
Konečný účet povodním zatím vystaven nebyl. Odbor životního prostředí pouze vyčíslil škody v městských lesích na 300 - 500 tisíc, další rozsáhlé škody velká voda napáchala na korytu řeky, především ve Vlčovicích i v dalších místech. Škody na majetku se teprve začínají vyčíslovat a první odhady by měly být k dispozici pravděpodobně na konci příštího týdne. Podle Bartošáka nechybělo mnoho a následky řádění vodního živlu mohly být ještě daleko dramatičtější. „Chybělo jen několik centimetrů a třeba ve Vlčovicích jsme museli řešit daleko větší problémy než teď,“ uvedl krizový koordinátor městského úřadu.
