Muži, kteří stáli za povýšením Kopřivnice na město. Panovník František Josef I. (vlevo) a tehdejší starosta obce Jan Buček.
K o p ř i v n i c e - Koncem listopadu tohoto roku uplynulo sto let od chvíle, kdy císař František Josef I. povýšil Kopřivnici na městys. Jeho rozhodnutím oficiálně přestala být vesnicí a stala se městečkem, neboli také městysem. Jedná se tak o jednu z nejvýznamnějších událostí v kopřivnické historii.
Celý příběh začal na schůzi obecního výboru 20. prosince 1907, když tehdejší starosta Jan Buček uvedl, že již několikrát proběhla zmínka o tom, aby Kopřivnice byla povýšena na město. Poté navrhl co nejdříve podat žádost na c. k. Místodržitelství v Brně. Obecní výbor se nakonec usnesl požádat o povýšení u příležitosti šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I., proto byla tato žádost podána až o necelý rok později dne 9. listopadu 1908.
Na počest šedesátého jubilea panování rakousko-uherského mocnáře založila obec také chudinský fond na zřízení a udržování chudobince a sirotčince. K oslavě téže příležitosti pak ještě pojmenovala dosud nepostavenou měšťanskou školu a obecní vyhláškou vyzvala občany, aby své domy v předvečer významného dne osvětlili a v den jubilea je slavnostně ozdobili prapory. Samotné oslavy proběhly bohoslužbami, zpěvem rakouské národní hymny a vzdáním holdu císaři. Kopřivnické děti dostaly na památku brožurku s vylíčením životopisu Jeho Veličenstva.
Než byla majestátní žádost o povýšení na město předložena císaři, vyjádřily se k ní všechny instance tehdejšího správního systému: Okresní hejtmanství v Novém Jičíně, Místodržitelství v Brně, Moravský zemský výbor a následně vše posoudilo Ministerstvo vnitra ve Vídni. Proslulá rakouská byrokracie začala podrobně zkoumat žádost kopřivnického zastupitelstva. Místodržitelství v Brně se k této záležitosti vyslovilo v březnu roku 1910 a povýšení Kopřivnice na město ministerstvu vnitra nedoporučilo. Mimo jiné se opíralo o názor Okresního hejtmanství v Novém Jičíně, které navrhlo s povýšením Kopřivnice počkat do doby, než budou doplněna zařízení, která by obci vtiskla městský charakter.
Podle okresního hejtmanství měla Kopřivnice ráz zemědělské obce, kde se nacházely většinou málo obydlené přízemní budovy s hospodářskými objekty a stodolami. Tyto statky byly v otevřeném stylu roztroušeny podél okresní cesty ze Štramberka do Příbora a ke každému z nich náležela pole, louky a zahrady. Městský ráz měla pouze takzvaná tovární čtvrť, která zahrnovala továrnu na vagóny s kancelářskými budovami a nedalekou dělnickou kolonií, v níž byly především jednopatrové budovy. Kromě toho zde vznikaly vily se zahradami pro úředníky a mistry. Tovární čtvrť měla také vlastní pouliční osvětlení.
Ve zprávě okresního hejtmanství se dále hodnotilo vybavení obce, rozvoj průmyslu, nárůst počtu obyvatel, vývoj školství a daňové výnosy. Bylo zde také uvedeno, že obec nemá odpovídající situační plán, který by umožnil výstavbu náměstí a ulic. V obci chyběla také zařízení, která by rozšiřovala sociální a ekonomické zájmy Kopřivnice, a to zejména nemocnice, centrální jatka, veřejné osvětlení, vodovod a kanalizace. Scházel také chudobinec a sirotčinec.
Za požadavek kopřivnického zastupitelstva se však přimluvil Moravský zemský výbor. Zvlášť zdůrazňoval skutečnost, že Kopřivnice byla v zemských volbách zařazena do volební klasifikace měst, následkem čehož se volilo v uličních výborech, tímto byl uznán její velký význam. Dále poukazoval na kopřivnické školství, na průmyslový a zemědělský rozvoj, čilý stavební ruch, komunální zařízení a velké daňové výnosy, které zaručovaly další vývoj a doplnění chybějících veřejných zařízení.
Ministerstvo vnitra nakonec 19. března 1910 rozhodlo, že obec Kopřivnice ještě není natolik rozvinutá, aby bylo možné vyhovět žádosti o povýšení na město. Uznalo však její význam a snahu o rozvoj, a navrhlo povýšení Kopřivnice na městys. Obecní výbor v Kopřivnici proto původní žádost upravil a 12. července 1910 ji znovu podal s prosbou o eventuální povýšení obce na městys. Koncem července toho roku žádost opět posoudilo Místodržitelství v Brně a tentokrát se za ni u ministerstva vnitra přimluvilo. Obec Kopřivnice podle něj zaznamenala v posledním desetiletí potěšitelný rozvoj. Následně byla tato záležitost předložena císaři Františku Josefu I., který dne 23. listopadu roku 1910 nejmilostivěji povýšil Kopřivnici na městys. Povýšení potvrdilo ministerstvo vnitra výnosem ze dne 29. listopadu a informovalo o něm nižší úřady. Do Kopřivnice se tato zpráva dostala až koncem prosince přípisem Okresního hejtmanství v Novém Jičíně. Oficiálně bylo vyrozumění o povýšení předneseno starostou Kopřivnice Janem Bučkem na schůzi obecního výboru dne 30. prosince 1910. Počátkem roku 1911 za povýšení poděkovala zvláštní deputace na Okresním hejtmanství v Novém Jičíně a požádala také o sdělení díků Jeho Veličenstvu.
Téma připravil Ondřej Šalek z Muzea Fojtství ve spolupráci s redakcí KN. Texty vycházejí ze zdrojů Státního ústředního archivu v Praze, Státního okresního archivu v Novém Jičíně a archivu Muzea Fojtství.¨
