První cvičitelský sbor z roku 1908.
FOTO: ARCHIV MUZEUM FOJTSTVÍ
Letos 23. září si připomínáme 100. výročí od doby, kdy byla v našem městě ustavena Dělnická tělovýchovná jednota (dále DTJ). Ta byla prvním úrodným podhoubím pro následný rozvoj sportu pro celé příští století. S nejrannějšími pokusy o osamostatnění dělnické tělesné výchovy se setkáváme v Čechách v roce 1892. Byl to „Vzdělávací spolek dělníků krejčovských“ v Praze, který ustavením tělocvičného odboru vymyká se prvý z rámce jediných tehdy českých tělocvičných sokolských spolků a dává tím bezděčně podnět k příštímu dělnickému tělocvičnému hnutí. Téhož roku vzniká v New Yorku pod vedením Gustava Habrmana Dělnický americký Sokol. Dělnická tělocvičná jednota v Praze byla ustavena 22. srpna 1897, tedy v době, kdy spatřil světlo světa první osobní automobil vyrobený v Kopřivnici – Präsident.
Počátky sportu v našem městě jsou však ještě starší. Z archivních pramenů víme, že již v roce 1870 zřídil Adolf Raška na pozemku své továrničky na hliněné zboží jakousi „letní tělocvičnu“ pro „privátní společnost“, ale přístup do ní měla i mládež. Jako nářadí sloužily žebříky, lano, kruhy, bradla a žerdi. Jak uvádí německý časopis Deutsche Volkszeitung für den Neutitscheiner Kreis z 28. ledna 1898, „pořádalo se v Kopřivnici vystoupení v krasobruslení, na kterém účinkovali nejlepší krasobruslaři z Vídně, jako ing. Sage, Struhatschek, členové klubu Wiener Eislauf-Verein, kteří byli krátkou dobu zaměstnáni v kopřivnické vagónce. 7. května 1899 vznikl v sousedním Štramberku Sokol, do něhož později docházeli i četní občané z Kopřivnice. Stalo se tak pod dojmem Palackého oslav v předcházejícím roce, kdy Česká sokolnická obec podnikla zájezd do rodiště Palackého – Hodslavic. Teprve roku 1905 nastal první pokus o začlenění tělovýchovného odboru do vlastivědného spolku „Vlastimil“, který vyvíjel v Kopřivnici činnost od roku 1888. Kronikář uvádí, že pro neporozumění starších členů nebyla změna stanov přijata.
23. září 1907 se konala historická valná hromada DTJ Kopřivnice. Zakládajícími členy byli Alois Vinkler (stolařský pomocník) – I. starosta, Chalupa Jan, Flegel, Látal, Junghans, Chalupa František, Šnajderka, Marček, Jedlička, Matzner, J. Indruch, Horák a další. Cvičilo se v sále restaurace Amerika a později, po roce 1918, v dolní škole.
Dobrovolná tělovýchova zde vyrůstala z nejskromnějších začátků a celý její další vývoj byl poznamenán překonáváním překážek a výrazným úsilím jednotlivých osobností, které stály u zrodu jednotlivých odborů a klubů. Původní tělovýchovná organizace Sokol se začala ke konci 19. století štěpit a v mnoha dělnických průmyslových městech vzniká v té době tzv. „demokratický“ Sokol – zárodek Dělnických tělovýchovných jednot.
Zdejší nově vytvořená DTJ začala bez peněz a bez nářadí, avšak s velkou dávkou nadšení. Skutečnost, že pracovní doba končila v 19 hodin a z práce šli členové přímo na cvičení, je toho dokladem. První náčelník Flegel vyplňoval zprvu cvičební hodinu prostým pořadovým cvičením. I za těchto svízelných podmínek nadšení neopadlo a do konce roku 1907 měla jednota 73 mužů a dorostenců. Výbor nově ustavené jednoty byl pětičlenný a sestával většinou ze cvičitelů. 26. ledna 1908 předvedli členové jednoty v sále hostince „Amerika“ (v blízkosti restaurace Morávia) ukázková tělocvičná čísla. O významu tělovýchovy promluvil profesor příborské reálky Karel Juda. Celé vystoupení se setkalo se zaslouženým úspěchem.
V roce 1909 v rámci jednoty Sokol Štramberk byla zřízena pobočka Kopřivnice. Místnost ke cvičení byla v restauraci Afrika (Pod kaštany). Veřejná cvičení byla pořádána spolu s mateřskou jednotou. Činnost DTJ nebyla oficiálními místy podporována. Odmítavě se stavěla i tehdejší obecní správa a na žádost o propůjčení školní tělocvičny neuznala za vhodné ani odpovědět. Ochotně vyšel jednotě vstříc majitel hostince „Amerika“ a upravil jednu místnost tak, aby pro potřeby cvičení vyhovovala. Slibná činnost se zastavila za velké kopřivnické stávky v roce 1912. Dělnické rodiny, vyhozené z továrních bytů, se nastěhovaly nouzově do místnosti hostince „Amerika“, a proto se začalo cvičit až po ukončení stávky. V únoru 1911 byla založena u zdejší jednoty i ženská složka. V roce 1913 vystoupili kopřivničtí jednotáři na prvním krajském veřejném cvičení v Moravské Ostravě.
Vypuknutím I. světové války skončila dočasně i činnost jednoty, neboť většina mužů musela narukovat. Tělocvičnu zabrali roku 1915 vojáci pro kuchyň oddílu válečných zajatců pracujících ve zdejší továrně. Činnost za světové války zcela stagnovala. Hrozila stálá konfiskace majetku a činnost se omezila pouze na organizování podpůrných akcí pro sociálně slabé členy a vznik Českého srdce v Kopřivnici. Opět se začalo cvičit až v roce 1918, kdy se jednota přestěhovala do místností vedlejšího hostince „Morávia“. Brzy si vymohla přístup i do tělocvičny na Německé škole.
Zdejší DTJ se účastnila dělnických olympiád v letech 1921, 1927, 1933, roku 1923 krajské slavnosti v Moravské Ostravě, či roku 1924 téže akce v Brně.
Jiří Tichánek
(Pokračování příště)
