Kopřivnice v celém sledovaném období (s výjimkou roku 2022) vykazovala trvale záporné migrační saldo. Největší odliv obyvatel byl zaznamenán v roce 2014 (-208 osob), výrazně negativní hodnoty se objevily i v dalších letech, například v roce 2015 (-191) nebo 2018 (-190). Pozitivní zlom nastal až v roce 2022, kdy město zaznamenalo kladný migrační přírůstek +348 osob – výjimečný výkyv, ovlivněný příchodem osob z Ukrajiny v souvislosti s válečným konfliktem. V roce 2023 však došlo k návratu k mírně záporné hodnotě (-9), což potvrdilo, že předchozí růst byl spíše jednorázovým efektem než známkou dlouhodobého obratu. V roce 2024 se migrační saldo opět výrazně propadlo, kdy se do města přistěhovalo 549 osob, ale vystěhovalo se 685 osob, což představuje migrační úbytek -136 osob. Tento výsledek je nejhorší od roku 2018 a naznačuje pokračující trend odlivu obyvatel, především do okolních obcí nebo větších měst. Přetrvávající negativní bilance je důsledkem kombinace nízké atraktivity pro nové obyvatele, stárnutí populace a omezených možností ekonomického a bytového růstu.

Zcela odlišná je situace v zázemí ORP Kopřivnice, kde v minulých letech převládalo kladné migrační saldo. Většina let přinesla do obcí zázemí přírůstky obyvatel – výrazné například v letech 2015 (+77), 2019 (+74), 2021 (+99) nebo 2022 (+263). Zápornou hodnotu zázemí zaznamenalo pouze v roce 2016 (-34). Tento trend byl typickým projevem suburbanizace – především mladší rodiny a ekonomicky aktivní obyvatelstvo volilo k bydlení menší obce v okolí města, často s lepší dostupností bydlení, klidnějším prostředím a stále relativně dobrým napojením na pracovní příležitosti.

V roce 2024 však došlo k výrazné změně, kdy se do zázemí ORP přistěhovalo 449 obyvatel, ale vystěhovalo se 501 obyvatel. To znamená, že zázemí po dlouhých letech kladného migračního salda zaznamenalo migrační úbytek -52 osob. Tento pokles je nečekaným zvratem v dosavadním trendu suburbanizace, který naznačuje možné snižování atraktivity okolních obcí nebo změny v dostupnosti bydlení a pracovních příležitostí.

Tento jev je relativně dobře patrný z kartogramu zobrazujícího migrační saldo v obcích SO ORP Kopřivnice (včetně obcí Tichá a Lichnov), kde Kopřivnice jako jediná obec velmi výrazně ztrácí obyvatelstvo migrací. Z demografického hle- diska tato data poprvé po delší době zpochybňují představu o stabilní migrační atraktivitě zázemí Kopřivnice. Demografický vývoj odráží pokračující trend odlivu obyvatel do jiných regionů a stárnutí populace.

Z interních matričních dat je patrné, že lidé se stěhují zejména do okolních obcí, případně pak do velkých měst. Dle interní databáze je patrné, že se v letech 2022–2024 z Kopřivnice odstěhovalo 1 283 osob. Nejvíce z nich se vystěhovalo do Příbora (117 osob), do Štramberka (80), Ostravy (78), Prahy (69), Sedlnice (51), Závišic (47), Nového Jičína (44), Lichnova (36), Frýdku-Místku (33), Brna (32), Veřovic a Ženklavy (shodně 31) a dalších obcí a měst.

Data o věkové struktuře přistěhovalých a vystěhovalých v letech 2022 a 2024 ukazují, že ve všech věkových kategoriích převažují vystěhovalí nad přistěhovalými, což naznačuje celkový úbytek obyvatel. Největší rozdíl je patrný u nejmladších dětí (0–4 roky), kde je vystěhovalých třikrát více než přistěhovalých. Tento trend pokračuje i u starších dětí a mladých dospělých (15–24 let), kde lidé často odcházejí za studiem a prací do větších měst. Významné ztráty obyvatel vykazují také produktivní věkové kategorie (25–39 let), zejména ve skupině 30–34 let, kde je téměř třikrát více vystěhovalých než přistěhovalých. Ve středním věku (40–64 let) se rozdíly postupně snižují, ale stále převládá odchod z města. U seniorů (65+) je migrační saldo také negativní, ale v menší míře než u mladších věkových skupin. Celkový migrační trend naznačuje odliv především mladých rodin a ekonomicky aktivních obyvatel, což může v budoucnu přispět k demografickému stárnutí populace Kopřivnice.