Platy těchto zaměstnanců mají podle plánu vlády přejít s novým školním rokem ze státu právě na zřizovatele. „Je to velká změna, na kterou se ale díky chybějícím relevantním informacím můžeme jen s obtížemi náležitě připravovat. Nic není definitivně rozhodnuto a schváleno. Informace o tom, jak má celá změna proběhnout, se různí,“ říká David Monsport, místostarosta Kopřivnice zodpovědný právě za oblast školství.

Podle kalkulačky zveřejněné ministerstvem školství třiadvacátého ledna by Kopřivnice měla na období od září do prosince letošního roku dostat z podílu na sdílených daních bezmála 34 milionů korun, tedy o necelého 1,5 milionu více než ve stejném období minulého roku. Podle prohlášení ministerstva mají zřizovatelé dostat v meziročním srovnání v průměru o 6 % více, v případě Kopřivnice ale modelované změny rozpočtového určení daní nepokryjí ani ohlášené pětiprocentní zvýšení platů státních zaměstnanců, protože relativní navýšení činí jen 4,52 %.

Rozdíl skutečně potřebných prostředků přitom může být ještě vyšší. „Ředitelé škol mnohdy musejí využívat k vylepšení platů nepedagogických pracovníků i peníze určené na odměňování učitelů, jinak by tyto zaměstnance ve školách kvůli nízkým mzdám neudrželi. Je to veřejným tajemstvím a na ministerstvu vědí, že tabulkové platy pro některé pozice jsou i pod úrovní zaručené mzdy. Skutečně vyplacená částka bude pravděpodobně vyšší než ta, se kterou pracuje resortní kalkulačka,“ říká Monsport.

Přepočet kalkulačky navíc komplikuje skutečnost, že ke mzdám nepedagogů je navíc přidána rozpočtová kapitola ONIV, tedy ostatní neinvestiční výdaje na různé potřeby škol. Podle propočtů, které provedl radniční odbor školství, kultury a sportu, zdejší školská zařízení za poslední čtyři měsíce loňského roku vyplatila v těchto dvou kapitolách necelých 14 milionů korun, a ne 13,28 milionu, se kterými počítá kalkulačka ministerstva školství.

Podle místostarosty Monsporta je třeba o vzniklém rozdílu jednat, protože pokles už tak nízkých mezd nepedagogických pracovníků ve školství by mohl znamenat jejich hromadný odchod, což by se negativně projevilo na provozu jednotlivých škol a školek.

Přestože ministr školství Mikuláš Bek deklaroval, že prosazovaná změna nemá mít negativní vliv na rozpočty obcí, zároveň neskrýval, že jednou z motivací jejího zavedení je i zefektivnění nepedagogické práce na zhruba osmi tisících různých typech škol ve státě. Posílení autonomie obcí v oblasti školství má být podle ministra Beka přínosem. „Obce se mohou kvalifikovaně rozhodnout, zda je výhodnější zaměstnávat pracovníky úklidu na školách či úklid a údržbu sjednotit například pod obecním úřadem, anebo využít služeb externích firem,“ nechal se na tiskové konferenci, kde představil návrhové změny, slyšet ministr Mikuláš Bek.

Místostarosta David Monsport poukazuje i na to, že kromě peněz a zaměstnání lidí, kteří budou osobně přítomni ve školách, by mohl pro bezproblémové provedení změny chybět i čas. Aby se samosprávy mohly na změnu financování připravit, potřebují znát definitivní verzi legislativy, ta by ale měla být schvalována až během dubna a května. „Příslušné rozpočtové opatření, aby bylo od září v platnosti, bychom měli v zastupitelstvu schvalovat v červnu a na jeho přípravu nebude mnoho času. Navíc je potřeba myslet i na lidi zaměstnané v nepedagogických pozicích, i oni by měli s předstihem vědět, co je čeká, jinak z důvodu nejistoty znovu hrozí, že si budou práci hledat jinde,“ konstatoval David Monsport.

Podle jeho slov určitě není možné v posledních čtyřech měsících letošního roku očekávat nějaké zásadní změny v dosavadním fungování škol. Ty podle něj budou muset přijít pozvolna a na jejich přípravu i provedení bude potřeba čas.

„Předpokládám, že školy budou fungovat v režimu překlenovacího období, během kterého se chystané změny doladí. Pokud by skutečně nastal problém a stát potřebné peníze nepřevedl, jsme jako město připraveni se k tomu postavit čelem a potřebné prostředky najít v rezervách rozpočtu, aby naše školy fungovaly v nastaveném standardu,“ ujistil David Monsport.