Výstava Burianových prací ze sbírek zdejší radnice a muzea byla zahájena v den stodesátého výročí narození slavného malíře a ilustrátora.
FOTO:DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice – Výstavou nazvanou Zdeněk Burian – Malíř z Kopřivnice oslavilo Regionální muzeum stodesáté výročí narození slavného rodáka. Výstava, která některé Burianovy práce představuje veřejnosti vůbec poprvé, začala vernisáží v Lašském muzeu ve středu 11. února.
Kurátor a autor výstavy Pavel Dvořák o rozsahem nevelké expozici mluví jako o ’echt kopřivnické výstavě’. „Je tomu tak proto, že všechny práce, které jsou na ní vystaveny, patří městu Kopřivnici nebo Regionálnímu muzeu. Proto říkám, že výstava je výhradně kopřivnická a zprostředkovaně patří přímo Kopřivničanům,“ vysvětlil Dvořák.
Největší část výstavy je věnována Burianovým ilustracím k nikdy nevydané dobrodružné knížce Na tajné stezce. Také osud této knihy je velmi zajímavý. Napsána byla v roce 1945 učitelem Antonínem Jančaříkem vystupujícím pod pseudonymem Jan Čařík. Dobrodružný příběh skupiny chlapců, kteří tráví letní prázdniny na odlehlé lesní pile a prožívají nejrůznější romantická dobrodružství, chtěl vydat litovelský nakladatel Josef Chlíbek. Koupil rukopis a za 35 tisíc si u svého přítele Zdeňka Buriana nechal vytvořit sérii ilustrací, která kromě akvarelové barevné obálky obsahuje 11 černobílých kvaší a 12 drobnějších perokreseb. Kniha měla vyjít v roce 1950, ale vydavatel měl v poválečné době velký problém sehnat papír potřebný k jejímu vytištění. Když pak už získal potřebná povolení, přišla v roce 1953 měnová reforma a znehodnotila Chlíbkovy úspory vyhrazené k vydání knihy a celý nakladatelský sen definitivně pohřbila. „Podle neoficiálních informací se Albatros zajímal o možnost vydání této knihy, ale zda ji skutečně má ve svém plánu, to netuším,“ říká Pavel Dvořák. Nicméně pokud by Burianovy technicky brilantní ilustrace některého návštěvníka výstavy zaujaly natolik, že by si knihu skutečně chtěl přečíst, má díky vnukovi vydavatele Chlíbka možnost najít kompletní text na internetu.
Druhá část výstavy je sice rozsahem nejmenší, ale obsahem pravděpodobně nejzajímavější. Věnuje se totiž té části Burianovy tvorby, která jej nejvíce proslavila, tedy vědeckým rekonstrukcím. „Máme tady sice jen drobnější věci vytvořené tužkou a perem. Jsou ale velmi zajímavé tím, že nám dávají poznat styl práce. Poznámky, které si na listy papíru dělal, ilustrují, jak byl ve své práci precizní. Diskutoval s paleontology a biology a nechával si od nich radit. Ač byl velký malíř, věděl, že v tomto ohledu se musí podřídit odborníkům,“ říká Dvořák.
Třetí část výstavy tvoří jednotlivé ilustrace k dobrodužné literatuře, k nejrůznějším povídkám a románům, které už dnes bude znát jen málokdo. Jde mnohdy o ilustrace sešitových kovbojek nevalné kvality. „Burian za svůj život vytvořil přes 14 tisíc ilustrací, to tedy znamená, že opravdu ilustroval kde co, ale kvalitu jeho práce to nijak nesnižuje,“ doplnil Dvořák.
Celou výstavu doplňuje drobná ukázka volné tvorby, jako například portrét Burianova otce Eduarda v historickém kostýmu, který mu syn vytvořil podle staré fotografie z kostýmové slavnosti na štramberském hradě v roce 1906.
V úvodu výstavy se návštěvníci dozvědí něco málo o malířově životě. Například to, že se Zdeněk Burian narodil před 110 lety v objektu Kachlovky, tedy jen několik stovek metrů od místa, kde je nyní možné obdivovat jeho práce. Stejně tak, že se do padesátých let do Kopřivnice poměrně často vracel a i po smrti svých rodičů, kdy četnost jeho návštěv z pochopitelných důvodů poklesla, udržoval čilý korespondenční styk například se zakladatelem zdejšího muzea Emilem Hanzelkou. K představení střípků ze života Zdeňka Buriana autor výstavy nevyužívá vlastní text, ale dobové články a dokumenty, které zvyšují autenticitu informací.
David Macháček