Cvičitelská škola DTJ z roku 1927.
FOTO: ARCHIV MUZEUM FOJTSTVÍ
(Dokončení z min. čísla)
V letech 1921 - 1923 vznikla FDTJ v Kopřivnici. Její vznik byl spjat se založením KSČ v roce 1921. Cvičení se konalo v sále hostince Ameriky. V prvním roce se konalo i veřejné cvičení v zahradě za restaurací. Mezi zakladatele patřili: Michal Polynek, Bohuslav Bár, Čeněk Pikulík, Alois Jalůvka, Josef Horníček, Václav Raška a Marie Kadláčková. Starostou byl zvolen Alois Krumpolc. Cvičiteli byli Horníček a Polinek, obětavým organizátorem p. Alois Jalůvka. Činnost FDTJ existovala i přes nepřízeň státních orgánů až do okupace v roce 1938.
V roce 1924 vznikl další tělovýchovný spolek – jednota čs. Orla v Kopřivnici. Používali ke cvičení prostoru katolické besedy, kde si také zřídili hřiště s pavilonem pro veřejná cvičení. Formálně zde Orel působil již od roku 1915. Prvním starostou této jednoty byl modelář František Rohan, náčelníkem nejprve Vincenc Socha ze Štramberka, později Hubert Kostelník.
Roku 1927 byl zřízen sokolský tenisový odbor a na pozemku blízko dráhy byly postaveny dva dvorce. Předsedou odboru byl zvolen Karel Chalupa, jednatelem František Šerek.
V březnu 1928 vznikl z tenisového odboru Sokola „Český tenisový klub“, který převzal do nájmu kurty u sokolovny.
21. října 1930 byla tělocvičná činnost Sokola přemístěna z tělocvičny měšťanské školy do nově vystavěné sokolovny.
Nejvýznamnějším masovým podnikem Sokola byl krajský slet 5. - 6. července 1931 uspořádaný Moravsko-slezskou, Těšínskou a Valašskou župou. Tehdy spatřila Kopřivnice průvod 2 441 krojovaných členů a cvičiště zaplnilo 830 mužů a 501 žen, kromě dorostenců a dorostenek.
V létě 1932 vznikl v rámci SK Kopřivnice II. samostatný odbor – ledního hokeje. Kluziště si pronajal na koupališti Československého červeného kříže pod Šostýnem. I. mistrovství II. třídy slezské župy hokejové se zúčastnili již v sezóně 1932 – 1933. Sportovní úspěchy ledního hokeje se dostavily zejména v letech 1937-1938. Také činnost tohoto klubu byla okupací zastavena. V roce 1932 byl zřízen šachový spolek, který dosáhl úctyhodného počtu 120 členů.
V roce 1933 se vzdal starostenství v jednotě jeden z nejobětavějších činovníků Rudolf Drlík. Po něm nastoupil do čela Sokola na krátkou dobu František Indruch. Od roku 1935 byl starostou jednoty Jan Vašek, jeho místopředsedy ing. Karel Chalupa a Alois Bittman, jednatelem byl Stanislav Káňa, pokladníkem Rudolf Fiala. V tomto složení zůstal výbor až do roku 1938.
29. srpna 1934 vznikl z SK Kopřivnice SK Tatra Kopřivnice. V té době měl 215 organizovaných členů a příznivců, z toho 32 dorostenců. Sestával ze 4 odborů. Jeho inventář měl hodnotu 35 463 Kčs. Hospodářské pomoci se sportovci SK Tatra od akciové společnosti však nedočkali. Téhož roku bylo na hřišti u sokolovny vybudováno zařízení pro kluziště, které smluvně používali a organizovali hokejisté SK Tatra Kopřivnice.
Roku 1935 vznikl sportovní klub DSK Unie Kopřivnice. Byl složený převážně z dělníků a nezaměstnaných. Provozoval kopanou na dolním hřišti DTJ na bývalé Šustalově louce. Prvním předsedou klubu se stal Bedřich Tichavský. Vznikl při něm i hokejový oddíl v sezóně 1935 – 1936. V té době vybudoval klub na hřišti DTJ druhé kopřivnické kluziště. Zvláště kopaná si velmi úspěšně vedla a každým rokem postupovala. V roce 1938 byla již v nejvyšší soutěži „Slezské župy“, kde hrál i SK Tatra. Byly pořádány i úspěšné cyklistické závody kolem Kopřivnice a na vysoké úrovni byly i lehkoatletické závody. Vzájemný souboj však překazila německá okupace.
Okupace Kopřivnice v říjnu 1938 jako tzv. V. pásma Sudet nacistickým Německem zapříčinila, že všechna tělovýchovná činnost kopřivnických jednot a sportovních klubů byla ihned zastavena. Mnoho sportovců a tělocvikářů kopřivnických spolků bylo vězněno v koncentračních táborech a mnoho popraveno. Mnozí bojovali i v zahraničním odboji.
Nový režim začal svou vládu odhodláním zničit vše české a krutě potlačoval pokusy o odpor. Členové Sokola v té době začali tvořit první odbojové skupiny. Místopředseda Sokola ing. Karel Chalupa svolal v listopadu 1938 po poradě s některými členy Sokola, Orla, DTJ a sportovních klubů vybrané členy k poradě do úřadovny Lidové záložny na náměstí. Sešlo se jich tehdy osm – ing. Karel Chalupa, František Veřmiřovský, Hugo Schilder, Karel Martinásek, Augustin Mužný, Robert Klos, Josef Raška a Leopold Chalupa, který byl tajemníkem Autoklubu v Ostravě a by tedy jakousi spojkou na ostravskou skupinu. Z těchto osmi jmenovaných bylo pět sokolů. Dohromady tvořili vedení ilegální skupiny v Kopřivnici.
Po osvobození v květnu 1945 začíná i v Kopřivnici bohatý tělovýchovný sportovní život. V duchu Košického vládního programu se tvoří i zde NTV (Národní tělovýchovný výbor), který připravuje sloučení všech sportovních a tělovýchovných organizací. Do čela NTV byl jmenován p. Zanáška. V červnu 1946 uspořádala NTV na hřišti DTJ tělovýchovné dny. Byly největší akcí uskutečněnou v Kopřivnici do sjednocení. V průvodu bylo 1 600 účastníků a přes 3 000 občanů dalo najevo, o jakou tělovýchovu a sport má zájem. Není bez zajímavosti, že v závodě na 1 500 m běžel svůj jediný závod v Kopřivnici právě na hřišti, kde jako žák vyrůstal, světový rekordman a mnohonásobný olympijský vítěz, rodák Emil Zátopek.
21. března 1948 bylo provedeno slavnostní zahájení budování stadionu Sk Tatra Kopřivnice. Od MNV šel průvod s hudbou, účastníci nesli pracovní nářadí a po slavnostních projevech se prováděly výkopy kontrolních jam.
3. prosince 1948 byla konána slavnostní schůze zástupců všech tělovýchovných spolků a organizací, na které byl podepsán protokol o sloučení všech těchto organizací do jedné pod názvem Sokol Tatra Kopřivnice.
První kroky v organizované tělovýchovné činnosti v bývalém Rakousko-Uhersku měly především charakter národně uvědomovací. Prvý samostatný tělovýchovný spolek vzniklý v září 1907 byl významným počinem i pro tehdejší Kopřivnici. Dělnická tělovýchovná jednota zde patřila k nejsilnějším. Provozovala bohatou činnost v základní tělesné výchově, házené, atletice i volejbalu. V letech třicátých byla organizačně i ideově úzce spjata s fotbalovým a hokejovým klubem. Ve své době nešlo jen o tělovýchovu, velkou roli hrála otázka vlastenectví a národního cítění, odpor proti germanizačním snahám silné německé menšiny, proti jejich pozicím v tehdejší továrně Tatra.
Od osvobození v roce 1945 až po současnost následovala vskutku bohatá činnost všech tělovýchovných organizací v našem městě. Bohužel nelze se vzhledem k určenému rozsahu této práce podrobněji zabývat uvedeným obdobím. Cílem výše uvedených řádků byla jen malá připomínka vztahující se ke stému výročí organizované tělovýchovy v našem městě. Je však skutečností, že rozvoj našeho města byl historicky velmi úzce spjat s bohatou činností všech tělovýchovných organizací, kdy jejich členové v jednotlivých etapách vývoje sehrávali významnou úlohu nejen po stránce sportovní, nýbrž i společenské. Je také nutné vyzvednout i jeden z prvořadých úkolů, který je plněn ve všech etapách vývoje organizované tělovýchovy, a to je výchova mladé generace a ruku v ruce i úspěchy na poli budovatelském.
Jiří Tichánek
