Radnice v roce 2010 pořádala akci s názvem Město je naše společné hřiště, na které prezentovala nejen realizované akce, ale i své plány pro příští období.

FOTO: DANA HOĎÁKOVÁ

Zdravé město je prestižní označení a známka kvality. Všechna Zdravá města spojuje myšlenka kvalitnějšího, zdravějšího a spokojenějšího života svých občanů. Proto se intenzivně zabývají všemi oblastmi života, které mohou mít vliv na zdraví a pohodu obyvatel v souladu s jeho vlastním udržitelným rozvojem. Národní síť Zdravých měst je odborně zaměřenou asociací, která má 140 členů, od malých obcí, měst až po větší územní celky, jakými jsou například místní akční skupiny, svazky obcí či kraje. „Národní síť poskytuje svým členům řadu služeb, mezi které patří expertní konzultace pro různé oblasti rozvoje města mnohdy také s informacemi o dotačních zdrojích, tematická celonárodní setkání, akreditovaná vzdělávání ke strategickému řízení v kvalitě udržitelného rozvoje, speciální moderní on-line nástroje, příklady dobré praxe z desítek jiných měst a zprostředkovávání spolupráce s odbornými partnery,“ uvedla Ivana Holubová, která je současnou koordinátorkou projektu Zdravé město a místní Agendy 21.

Členové Národní sítě mezi sebou sdílejí know-how z různých oblastí, ve kterých se chtějí zlepšovat, sdělují si tak své úspěchy, ale také neúspěšná řešení, a navzájem se tak jeden od druhého učí a předávají si zkušenosti. „Kopřivnice byla za dobu svého členství několikrát oceněna jako Šampion, a po právu tak patří do skupiny nejpokročilejších členů v tzv. Lize Zdravých měst, kterou tvoří 14 municipalit. Naposledy se tak stalo v listopadu loňského roku,“ uvedl místostarosta David Monsport, který má tuto agendu v gesci a zároveň je členem rady Národní sítě Zdravých měst.

Jedna z věcí, která se v Kopřivnici díky vstupu do Národní sítě Zdravých měst postupně zaváděla a zdokonalovala, je participace, tedy zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů města. „Dnes se zapojování různých cílových skupin do plánování a při realizaci projektů na radnici bere jako běžný proces. Podle toho, co má být výstupem a jaká je cílová skupina, na počátku volíme správnou formu – od setkání užších pracovních skupin, přes projednání s obyvateli na místě plánovaného projektu, až po široké fórum. Na radnici se díky členství v síti objevily nové metody zapojování, jejichž pravidla se časem také vyvíjela podle zkušeností z praxe. Zmiňme Fórum Zdravého města, jehož cílem je hledání desatera příležitostí města očima jeho obyvatel, přes fóra mladých, až po školní fóra pro děti na základních školách nebo participativní rozpočtování města i škol,“ upřesnil David Monsport.

K předávání zkušeností členové asociace využívají pravidelné eRozvojovny, tedy možnost on-line konzultací pro koordinátory, nebo každoroční celostátní setkání tzv. jarní, letní a podzimní školy Národní sítě Zdravých měst. „Ve druhém případě jde o třídenní odborné vzdělávací setkání sestavené na míru členům, kteří sami určují tematické zaměření nadcházejících škol, dle aktuálních potřeb a požadavků měst a obcí. V rámci školy pak probíhá nejen akreditovaný vzdělávací program – participace, strategie, udržitelný rozvoj, ale také paralelní tematická setkání politiků a workshopy koordinátorů Zdravých měst. Prvním dnem bývá tematicky zaměřená konference s příspěvky akademiků, odborníků z ministerstev i neziskových organizací, druhý den je sestaven z lektorských bloků a konzultací na míru,“ poznamenala Ivana Holubová. Samotná Kopřivnice bude na podzim pořádat toto setkání. „V listopadu budeme hostitelským městem této prestižní třídenní vzdělávací akce Národní sítě Zdravých měst, a do Kopřivnice se tak sjedou zástupci členských municipalit z celé republiky,“ dodala Ivana Holubová.

K posouzení toho, zdali se Zdravé město Kopřivnice rozvíjí udržitelně, se již před dvaceti lety radnice rozhodla využívat sadu kritérií a hodnoticí postupy místní Agendy 21. U nejpokročilejších municipalit tato metoda kvality využívá k hodnocení posudky externích akademiků a expertů, kteří jednou za tři roky hodnotí rozvoj konkrétního města v 11 oblastech, kterými jsou například kultura a místní tradice, rozvoj udržitelné městské mobility, podpora podnikání nebo i globální odpovědnost města srozumitelně popsaných v kompletním Auditu udržitelného rozvoje města.

„Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že na počátku roku město odevzdá sebehodnoticí zprávu. Následuje připomínkování ze strany hodnotitelů a na podzim návštěva a kontrola expertů ve městě samotném. Cílem této obhajoby na místě je přesvědčit posuzovatele, zda plníme předepsaná kritéria v kategorii, ke které se v závěru předchozího roku město zavázalo. Vloni jsme už po čtrnácté velmi úspěšně obhájili druhou nejvyšší kategorii B v kvalitě místní Agendy 21. Plnění jedenácti posuzovaných témat vedení města a zástupci radnice prezentovali na konkrétních příkladech v kontextu nejvýznamnějšího projektu města poslední doby, rekonstrukce centra a návazných projektů. Členům hodnotící komise se tato forma hodnocení velmi líbila. V následné diskuzi, která probíhala v Ringhofferově vile, pak už měli jen pár doplňujících otázek,“ okomentovala obhajobu Ivana Holubová.

„Předsedkyně hodnotící komise Marie Petrová z ministerstva životního prostředí nás i tentokrát pochválila a vyzvala, zda bychom se už příště nechtěli ucházet o kategorii A, neboť v řadě témat splňujeme podmínky vyšší kategorie, než kterou jsme obhajovali,“ dodal místostarosta Monsport, jenž slíbil, že se nad tím radnice zamyslí.