Pořádně dlouhé bylo loučení házenkáře Edwina Brita Beniteze, kterého po jeho posledním zápase obsypali spoluhráči i fanoušci.

FOTO: MAREK HAVRAN

Ve speciálním ceremoniálu těsně po zápase klub pro odcházejícího hráče připravil dojemné rozlučkové video, hráči poděkovali za jeho působení v klubu předseda klubu Jiří Gřes či šéf generálního a titulárního partnera klubu Miloslav Cváček. Ještě dlouho po zápase a po následném ceremoniálu se Edwin Brito Benitez objímal se stovkami fanoušků, kteří zůstali v hale, aby popřáli svému oblíbenci vše nejlepší v další kapitole jeho života. „Kopřivnice je pro mě jako rodina a tak já to beru. Jsem moc rád, kolik lidí dnes přišlo na házenou a kolik jich zůstalo po zápase, aby se se mnou rozloučili, skvělé,“ líčil po slavnosti Edwin Brito Benitez, který ve svých šesti sezonách nasázel v kopřivnickém dresu neskutečných 539 branek.

Edwine, klub vám nachystal velkou rozlučku, včetně dojemného videa. Po šesti letech v Kopřivnici to byl hodně emotivní večer, viďte?

Je to tak. Jak to bylo krásně napsáno na tom videu – Kopřivnice je pro mě jako rodina. Jsem strašně rád, že jsem dostal šanci být tady. Bude mi to strašně chybět, ale zároveň jsem šťastný, že mě čeká nová kapitola mého života. Určitě se nevidíme naposledy, není to žádné ‘sbohem navždy“, určitě zůstáváme v kontaktu.

Hlavním impulsem k odchodu bylo to, že se vám již brzy změní situace v osobním životě …

Ano, brzy se stanu otcem a musím přiznat, že jsem trošku nervózní (smích). Pořád mi to ještě trochu nedochází, takže teď do toho doma pořádně spadnu a uvidím, o co jde a jaké to je. Teď to mám nastavené tak, že tohle je pro mě to nejdůležitější a uvidíme, jak se bude vše vyvíjet.

Jak se vlastně ohlížíte za těmi šesti sezonami v Kopřivnici a který sportovní moment byste vyzdvihl nejvýše?

Nejvýše řadím loňskou sezonu. Čtvrtfinálová série proti Dukle, to byl ten vrchol. Myslím, že nás to všechny hráče posunulo o mnoho kroků dál. Dali jsme do toho každý jeden z nás to nejlepší z nás. Byli jsme jednotní, namotivovaní, fanoušci i celé město stáli za námi, byla to skvělá série i skvělá sezona. Nerad bych ovšem zapomněl i na moji hned první sezonu, kdy jsme to měli rozehrané dobře, ale přišel covid. Pak se to vrátilo až loni, kdy se sešlo všechno dohromady a došli jsme až do bojů o medaile. Na to nezapomenu.

Bude teď doma v Portoriku i čas na házenou?

Plánuji hrát naši domovskou ligu v Portoriku v klubu, kde hraje můj nejlepší kamarád. Ještě uvidím, jestli dokončím cyklus s naším národním týmem, po Kopřivnici bych moc rád dokončil i moje působení v národním týmu, tak doufám, že budu zdravý a zvládneme to.