(Pokračování z minulého čísla)
Turistický klub čítal asi 200 členů a jeho činnost byla pestrá. Ale život se nemazlil ani s dr. Hrstkou.
V r. 1929 umírá na tuberkulózu jeho 19letý syn, Hrstka ztratil zájem o vše, v r. 1930 se stěhuje za svým nejstarším synem do Ostravy, kde o rok později umírá. Jeho osiřelý turistický klub živoří.
Několik aktivních kopřivnických členů podniká v letech 1931 – 32 samostatné výlety do okolí, většinou jednodenní výpravy po Beskydách. To vedlo ke zřízení samostatného klubu v Kopřivnici. Ustavující valná hromada se konala 21. prosince 1932 u Heisigů za účasti 59 občanů a zástupců Ústředí KČT. Předsedou devítičlenného výboru byl zvolen obchodník Emil Hanzelka, jeho zástupcem ředitel vápenek Otto Skřídlo, jednatelem krejčí Cyril Kocina, pokladníkem tovární úředník Josef Kučera. Už v prvním roce vyvinul mladý odbor bohatou a všestrannou činnost, takže koncem roku 1933 čítal již 156 členů, založili odbor dorostenecký, sbor vůdců, lyžařskou skupinu a památkový kroužek. Už v prvním roce své činnosti (1933) uskutečnili 8 vycházek, 4 zájezdy jednodenní, 1 zájezd třídenní, připravili program značkování cest a stezek. Na stavbu turistické chaty na Lysé hoře přispěli 742 Kč. Lyžařská skupina (32 členů, 11 závodníků) konala 3 lyžařské vyjížďky. Kopřivničtí turisté uskutečnili i dva autobusové zájezdy, jeden na Pustevny, druhý na Masarykovu chatu v Beskydách.
První rok a tolik aktivity! Samostatnou vzpomínku by si zasloužily aktivity KČT i v dalších letech. Teď jsme vzpomněli jenom okolnosti vzniku KČT v Kopřivnici a jeho rozběh přesně před 80 lety.
Končil první rok činnosti samostatného klubu turistů v Kopřivnici. V kalendáři se objevil letopočet 1934. A také přibylo zájemců o turistiku. Počet členstva vzrostl na 155, z toho 53 rodinných a 15 dorostenců. Uspořádali 3 zájezdy a 2 polodenní vycházky. Mírná zima toho roku znemožnila lyžařskou činnost.
Ale turisté nelenili, i jiné práce měli víc než dost, určitě i zásluhou předsedy Emila Hanzelky. Ve svém kopřivnickém obvodu označili tři turistické trasy v úhrnné délce okolo 30 km. Umístili na ně 10 kovových a 6 dřevěných orientačních tabulek. V kopřivnických místech pojmenovali turisticky zajímavá místa, vzpomeňme alespoň Motýlí údolí mezi Brdy a Šostýnem, Raškův kámen, U tří turistů, Rozcestí čarodějnic, Zahůřanská vyhlídka… Na pozoruhodných stromech umístili tabulky s pojmenováním: Zahůřanský smrk, Raškova jedle, Ondrášův buk, Pisanská věž, Husova lípa… Na význačných a turisticky zajímavých místech členové odboru postavili deset důkladných laviček a usadili tři pamětní balvany s nápisy: u Husovy lípy pod Šostýnem, na Bezručově vyhlídce a u Hrstkovy cesty na Bílou horu.
Odbor Klubu čs. turistů v Kopřivnici na památku dlouholetého předsedy KČST mateřského odboru ve Štramberku dr. A. Hrstky pojmenoval cestu k temeni Bílé hory "Cestou Hrstkovou". Je to krásná lesní cesta, po které Hrstka často chodíval a kterou již sám označil tabulkou u okresní silnice ve Štramberku s nápisem: Cesta na Bílou horu s nejkrásnější vyhlídkou na Moravě. Cesta se nachází na katastru kopřivnickém a majiteli pozemků jsou p. Ad. Buček a město Štramberk. Pan Buček dal k pojmenování cesty již své svolení a město Štramberk bylo o to požádáno a vyslovilo souhlas. Cesta je lemována smrkovým lesem, má mírné stoupání, takže možno po ní i autem vyjet a je z ní krásný pohled na Kopřivnici a panoráma Beskyd. Byla označena nápisem vrytým do kamene. Dnes je ve zdevastovaném prostředí, zarostlá bujnou vegetací – stejně jako je zanedbaná Jasníkova studánka v Kopřivnici.
(Pokračování příště)
Josef Adamec
