Komorní drama Oskar a Růžová paní z repertoáru ostravského Divadla loutek zaujala nejen diváky, ale také porotce přehlídky Kopřiva. Ti představení udělili cenu Za umělecký přínos.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Divadelní maraton devětadvacátého ročníku festivalu Kopřiva skončil minulou sobotu krátce před jedenáctou večer vyhlášením výsledků. Dvoučlenná porota tradičně rozdělila dvě ocenění a obě tentokrát zůstávají na Moravě. Cena za umělecký přínos zamířila do Divadla loutek Ostrava. Robin Ferro a Zdena Przebindová porotcům učarovali v komorním dramatu „Oskar a Růžová paní“. Téma umírání, smyslu života a nutnosti vyměřený čas opravdu naplnit mrazilo, ale občas dokázalo nesentimentálním přístupem i rozesmát. Přestože šlo o kus z repertoáru loutkové scény, viděli diváci v podstatě čistou činohru až na dva kratičké momenty, kdy se hlavnímu protagonistovi staly partnery v dialogu bačkora a ponožka.
O cenu za nejlepší herecký výkon letošní Kopřivy se podělí Jolana Švarcová a Patrik Rubáš za svůj výkon, který po boku svých kolegů z Láhor/Soundsystemu předvedli v semiimprovizovaném představení Diskrétní den. Nejdivočejší inscenace letošní Kopřivy zavedla diváky do bruntálského squattu za partou angažovaných třicátníků rebelujících proti systému. Zmíněná dvojice dokázala porotce zaujmout, i když si musela vybírat z vůbec největšího počtu herců na jevišti. „Byla to nevděčná úloha,“ říká o své roli porotce literární a divadelní kritik Josef Mlejnek. „Úroveň představení byla taková, že na každou z cen bylo několik aspirantů, ale nakonec ji mohl získat jen jeden soubor nebo jeden člověk. A jak říká babička Boženy Němcové, nenarodil se člověk ten, který by se zavděčil lidem všem, a totéž se dá říci o práci poroty,“ doplnil verdikt poroty Mlejnek.
Jeho slova potvrdily i výsledky diváckého hlasování, ve kterém uspělo autorské „jednomužné“ představení Pavola Seriše „Chutilo vám, páni“. Mladý herec předvedl publiku bezmála hodinovou hereckou exhibici. Jeho představení nemělo mnoho klasických dramatických prvků, ale bylo kontinuální pohybovou etudou, ve které Seriš prezentoval nejen své výjimečné pohybové dispozice, ale také specifický humor a vynikající pozorovací talent. Už tento týden si stejné představení vychutnají diváci festivalu v Maroku, kde hru o restauraci zalidněné podivným personálem odehraje Pavel Seriš ve francouzštině.
I dalších pět představení, které letošní Kopřiva nabídla, stálo za pozornost. V programu zřejmě nebyl žádný moment, který by diváka neměl čím oslovit. Úvodní Vodnická pohádka divadla Koňmo byla určená především dětem. Ty si vychutnaly v podstatě klasické kočovné loutkové divadlo s příběhem o lidské lakotě, kterou potrestaly pohádkové bytosti. Divadlo nezapadalo do „netradičního ladění“ , ale nejmladšímu publiku, které zaplnilo sál Kulturního domu ve Štramberku, pranic nevadilo a děti se skvěle bavily a spontánně reagovaly na dění na jevišti. Dojem ze hry nezkazil ani drobný technický problém, kdy uprostřed představení vypadla dodávka elektrického proudu. Herci ani pak nevypadli ze svých rolí a po improvizační pětiminutovce pokračovali při přirozeném světle.
Posledním pátečním divadelním kusem byla inscenace „39 stupňov“. Špionážní krimikomedie byla vynikajícím vyvrcholením prvního přehlídkového dne. Diváci byli svědky gejzíru inscenačních nápadů. Čtveřice herců bavila publikum řadou drobných gagů a děj hnala dopředu v tempu, které lidi v hledišti nenechalo vydechnout před závěrečnou děkovačkou.
Páteční program kromě divadel nabídl také hudební menu. Přestávku před čtvrtým představením zkrátilo krátké vystoupení kopřivnické zpěvačky Adély Demlové a především příjemný koncert osvědčeného vsetínského kvarteta Vrkoč. Po skončení programu v Katolickém domě se pak publikum přesunulo do nedaleké Mandaly, kde si vychutnalo sugestivní koncert košických kytarových melancholiků Kolowrat.
Druhý den přehlídky zahájilo představení Bum+ pražské skupiny „Cink Cink Cirk“. Kousek prodchnutý žonglováním, artistickými čísly a vůní nakládaných okurek dokazoval, že i cirkus sbalený do pár zavařovacích sklenic může být velmi působivý. Kvarteto artistů doplněné muzikantem nadchlo představením, které bylo doslova esencí hravosti a střídalo sebeironii se skutečně vybroušenými kousky nového cirkusu.
Brněnský Buranteatr na Kopřivu přivezl hořký milostný příběh překvapivě zarámováný do písničkového muzikálu nazvaného Domeček. Tečku za celým letošním festivalem pak udělalo slovenské duo Oproti, které v komedii „...a za dvere“ nejen trefně tepalo nešvary současného slovenského i tuzemského školství, ale nadchlo také neobyčejnou expresivností výrazu a odzbrojující muzikálností.
Letošní ročník divadelního festivalu se tedy až na drobné časové prodlevy a nepatrné technické problémy vydařil na výbornou. Osud jubilejního, 30. ročníku je pak podle dramaturga Jiřího Cachnína otázkou toho, zda se pro něj podaří sehnat dostatečnou finanční podporu.
