Jaromír Švejdík si během návštěvy Kopřivnice dokumentuje okolí Zátopkova rodného domu.

Kopřivnice (dam) – Osudy legendárního olympionika a slavného kopřivnického rodáka Emila Zátopka se dočkají komiksového zpracování. Do podoby grafického románu je převede autor slavného Aloise Nebela Jaromír Švejdík. Ten minulý týden strávil pátráním po lokacích spojených se Zátopkovým dětstvím a mládím. Nejvíce času věnoval Kopřivnici, ale navštívil také Zlín a další místa.

„Když jsme dělali Aloise Nebela, tak nám potom například železniční nadšenci spílali za to, že v komiksu byla špatně nakreslená návěstidla a podobně. Tomu jsem chtěl předejít a zjistit si co možná nejvíce informací,“ vysvětluje důvod své kopřivnické návštěvy populární kreslíř a muzikant.

S nabídkou převést jeho literární scénář do komiksové podoby oslovil Jaromíra Švejdíka spisovatel Jan Novák. „Takových nabídek chodí relativně hodně, ale ve výsledku se nedají zrealizovat. Vznik komiksu je totiž časově i finančně náročný. V tomto případě se to ale povedlo i proto, že to děláme ve spolupráci s olympijským výborem a nakladatelstvím Argo,“ vysvětluje Jaromír Švejdík.

Děj komiksu začíná v Kopřivnici v době Zátopkova dětství a sleduje jeho příběh až po olympiádu v Helsinkách, ze které v roce 1952 přivezl 3 zlaté medaile.

Poté, co si vytvořil podrobný storyboard, mohl začít výtvarník kreslit jednotlivé stránky příběhu v libovolném pořadí.

„Začal jsem spíš odzadu Helsinkami a Londýnem, kde je k dispozici hodně materiálů a mohl jsem se Zátopka naučit kreslit. Ale teď už se dostávám do fáze jeho dětství tady v Kopřivnici a to je tak trochu tajemné. Takže jsem se tu chtěl podívat, jestli se tady nenajde trochu víc materiálů, než je na internetu,“ zdůvodnil svůj pobyt v Kopřivnici Jaromír Švejdík.

Životopisný komiks o Emilu Zátopkovi by měl mít zhruba 300 stran a práce na něm je poměrně náročná. Problémem je velké množství postav, ale třeba i davové scény, které jsou pro výtvarníka časově náročné. Jedna stránka komiksu, pokud neobsahuje davové scény, představuje zhruba jeden den kreslířovy práce. Komiks samozřejmě nezapře Švejdíkův výtvarný rukopis, ale zároveň je zajímavý tím, že bude barevný, laděný s akcentem červené a modré. „Jsou to jednak národní barvy, ale také barvy Dukly Praha, kde Zátopek působil, a v neposlední řadě mi ten zvolený odstín červené připomíná barvu antukových běžeckých oválů té doby,“ vysvětlil volbu barevnosti Jaromír Švejdík.

V Kopřivnici Švejdík společně s historikem Ondřejem Šalkem pátral například v archivech Muzea Fojtství, kde společně nalezli rodinné fotky, které jinak téměř není možné získat. „Pak jsem si trochu prošel okolní kopce, abych seshora viděl tu krajinu. Byl jsem se podívat na Zátopkův rodný dům, staré vlakové nádraží i místo, kde stávala hospoda Amerika, v jejímž sále Emil Zátopek jako kluk cvičil,“ popsal náplň svého několikadenního pobytu ve městě Švejdík.

Na komiksu o Zátopkově životě už Jaromír Švejdík, v komiksovém světě známý jako Jaromír 99, pracuje zhruba deset měsíců, na konci roku by měl být připraven pro finální grafickou úpravu a následný tisk. Kniha by pak měla vyjít na jaře před olympiádou v Riu de Janeiru. Komiks se už překládá do portugalštiny, aby byl k dispozici v jazyce pořádající země, a vyjde také v Německu. Přímo v českém domě v Riu pak během olympiády bude výstava sestavená z grafik vytvořených pro komiks a Jaromír Švejdík koketuje i s myšlenkou vzniku hudebního doprovodu.

„Ke každému svému komiksu skládám soundtrack, který dokresluje jeho atmosféru, a je pravděpodobné, že i k Zátopkovi vzniknou nějaké písničky. Zatím když kreslím, tak mi v uších zní písničky z oblasti okolo Uherského Hradiště, které Emil a Dana Zátopkovi milovali a společně si je zpívali,“ doplnil Švejdík.