Tomáš Sklenák, trenér týmu: „Edwin, to je borec s obrovským srdcem. Mezi kluky v kabině má svou autoritu. Nezažil jsem u něj, že by vypustil jedinou minutu. Měl jsem ho tady jako trenér dva roky a předtím ještě jako hráč ve Frýdku jsem ho potkával na hřišti – a vždycky se proti němu hrálo blbě (smích). Jsem rád, že mu tento rok vyšel, protože tuto sezonu si myslím, že je náš nejlepší hráč. Výborně si rozumějí s Bučkem (Marek Bukovský) a jejich kombinace nás často zachránily.“

Jiří Gřes, šéf klubu: „S Edwinem to mám trochu osobní. Byl tu dlouhých šest let, vlastně nahradil mě. Našli jsme v něm pivota, který se nám líbil, který nám zapadal do systému. Hlavně ale jsme teď zpětně všichni moc rádi, že jsme ho tady udrželi celých těch šest let, i když měl nabídky ze spousty jiných týmů. Troufnu si říct, že mu to tady přirostlo k srdci, bral to tady jako rodinu, líbilo se mu tady a taky tady s námi tu kariéru ukončil. Za mě super, velký dík a jsem rád, že někdo takový tady byl. Jeho přístup k házené byl velmi profesionální, vždycky se na hřišti snažil odvést maximum. Bude těžké ho nahradit! Myslím si, že bychom se s Edwinem mohli udržet i nadále v kontaktu, například po stránce doporučení nějakého hráče od nich.“

Jan Hanus, všech šest sezon spoluhráč v týmu: „Ohromně nápomocný, obětavý. Nikdy neodmítl komukoliv z nás pomoci. Vlastně nás stěhoval skoro všechny kluky, kteří jsme se stěhovali od maminek do svého bydlení, takže ho bereme jako našeho největšího stěhováka (smích). Brali jsme ho na Vánoce, na svátky domů, aby nebyl sám, a vždycky si všeho vážil. Troufnu si říct, že by se pro tým a pro klub rozdal, jako příklad dobře poslouží, že měl milion nabídek s lepšími podmínkami, ale všechny s díky odmítl. Takové borce si myslím, že už nepotkáme. Druhý Edwin nepřijde. Při našich cestách na zápasy Edwin vždycky seděl úplně vzadu a prospal kompletně celou cestu, takže se s ním nedalo moc pokecat. Za to mu říkáme Snorlax, což je jedna z postaviček z Pokémonů (pozn. red.: oficiální popis autorů ságy Pokémon zní: ‘Snorlax – Není na světě ospalejšího tvora. Snorlax miluje spánek nade vše.’). S tou postavičkou ho máme hodně spojeného. Ale asi nejvtipnější na něm bylo, když se pokoušel mluvit česky, což se dělo hlavně v poslední době, a byla to s ním fakt sranda.“.“