Přinášíme další ze série článků věnovaných změně klimatu a opatřením, kterými na ni můžeme reagovat. Články jsou součástí kampaně „Klima se mění – změň se i ty“, která v Kopřivnici probíhá do konce listopadu 2018.
Člověk má vliv na klima, které naopak působí na přírodu i na nás. V prvním díle jsme téma přizpůsobení (adaptace) změnám klimatu otevřeli aktuálním doporučením, co dělat při vlnách veder. Klíčové je ovšem pojmenovat příčiny změn klimatu a reagovat také přímo na ně. V dalších článcích se proto na různé typy opatření pro zmírnění dopadů klimatických změn podíváme podrobněji.
Vliv člověka na klima
Člověk stále výrazněji ovlivňuje klimatický systém, jak dokládají dosavadní vědecké výzkumy a pozorování. Nejdůležitějším projevem změny klimatu je růst průměrné teploty povrchu Země. To je způsobeno přibývajícím množstvím skleníkových plynů v ovzduší, díky čemuž je skleníkový jev silnější než dříve.
Teplota Země pozvolna kolísá po celou její historii. Nyní jde však o mimořádně rychlé a náhlé zvýšení, které souvisí s celosvětovým masivním spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn) v minulém století. Také průmyslová a zemědělská výroba, rostoucí doprava a změny využití území způsobují neustálý růst emisí skleníkových plynů (oxid uhličitý, metan a další) z lidské činnosti.
Dopady rozvoje civilizace mají už planetární rozměr (přeměněno bylo kolem 50 % území souše) a týkají se nejenom využití území či produkce odpadů. Ukazují to právě koncentrace skleníkových plynů v ovzduší, které se u oxidu uhličitého od začátku 19. stol. zvýšily o 41 % (u metanu dvojnásobně) a dosahují nejvyšší úrovně za období nejméně posledních 800 tisíc let. Pokračující emise z lidské činnosti vedou k tomu, že zvyšování teplot bude pokračovat.
Řešením je snížení emisí
Proto je nezbytné reagovat a vedle průběžné adaptace na klimatické změny je klíčová mitigace, neboli snižování našich emisí skleníkových plynů. Tuto prioritu má ve své adaptační strategii také město Kopřivnice, které dlouhodobě investuje do snížení energetické náročnosti veřejných budov a městských bytových domů. Snižovat vliv svých činností na klima ale může každý, komu není lhostejná budoucnost. Existuje řada dostupných opatření pro snížení osobní uhlíkové stopy. Opatření se mohou týkat každodenních činností (cesta do školy/práce, jídlo…) stejně jako investic (energeticky úsporné bydlení, šetrné spotřebiče atd.). Podrobněji se na jednotlivé možnosti úspor (emisí, a tím často i financí) zaměříme příště.
Petr Pavelčík, CI2, o. p. s.
