Příbor (hod) – Chod domova seniorů by se bez pracovníků zajišťujících přímou péči klientů neobešel. Jsou těmi, kteří se starají o seniory nejvíc a od jejich přístupu se odvíjí spokojenost seniorů se zařízením v jejich závěru života. Jedním z takových zařízení je příborský dům seniorů, kde se starají téměř o sedmdesát klientů.

Každodenní práce pracovníků v přímé péči začíná buzením seniorů, poté musí zajistit jejich ranní hygienu a následuje roznos snídaní. „Méně mobilním uživatelům pomáhají se přesunout na vozík, křesla či posadit je ke stolům a některým musí pomoct s podáváním samotného jídla. Bezprostředně po úklidu nádobí už probíhá koupání, holení, převlékají se postele, ustýlá se, prostě se dělá vše, aby uživatelé vypadali jako ze škatulky, a neztratili tak důstojnost ani v situacích, kdy už se nedokáží sami o sebe postarat,“ přiblížil práci pracovnic v přímé péči Martin Poruba, aktivizační pracovník příborského domova seniorů. Obdobný kolotoč je čeká kolem oběda. Mezitím se starají o nepohyblivé seniory a poskytují další druhy péče. „Jde například o výměny inkontinenčních pomůcek, úpravy zevnějšku, zajištění pitného režimu po celý den atd. To je jen část toho, co musí pracovnice přímé péče svým uživatelům zajistit. Takto to funguje po celý den, celý týden, celý rok nepřetržitě,“ poznamenal Martin Poruba a dodal, že ne každý by měl na tuto profesi žaludek. „Pracovnice se musí starat o lidi, kteří jsou velmi často již inkontinentní, mají ztíženou hybnost, mají bolesti a navíc senioři pracovnicím chřadnou před očima a postupně je opouštějí.“

Práce v domově seniorů je náročnou záležitostí. Pracovníci musí být profesionálové a měli by mít v sobě pokoru, úctu a další nezbytné vlastnosti pro práci s lidmi. „Samozřejmě se s tím každý musí popasovat podle své povahy. Možná právě to činí práci zajímavou a každý z uživatelů má své oblíbence, na které se těší. Pohledem zvenčí se zdá, že téměř všechny pracovnice se snaží své práci věnovat maximum. Přesto bych rád vyzdvihl práci a zvláště poděkoval kolegyním, kterým já a mnozí další říkají „srdcaři“. Jsou to lidé, kteří jsou tělem i duší organizace a jsou schopni svůj volný čas místo kávy či cigarety obětovat uživatelům, například přečtením úryvku z knihy, povídáním, vezmou chodítko a projdou se s uživatelem v rámci tréninku chůze, vyvezou uživatele na prosluněnou zahradu a podobně,“ okomentoval přístup pracovníků Martin Poruba.

Nyní v době koronavirové epidemie je práce o to složitější. Za seniory nemohou na návštěvu rodinní příslušníci a nemoc se nevyhýbá ani personálu. „Dík patří pracovníkům za to, jak vše zvládají v náročných po sobě jdoucích 12hodinových službách, mnohdy v personálním oslabení,“ řekl aktivizační pracovník. Ten věří, že práce v přímé péči bude mít i nadále vysoký standard, stejně jako na ostatních úsecích, aby se klientům v domově seniorů líbilo.