Kopřivnice (dam) – Sál kopřivnického kina se divákům s největší pravděpodobností otevře až v závěru prázdnin. Otevření kulturních stánků, vládou zatím plánované na 8. června, se zřejmě i díky nadále platným omezením kina netýká. „Počítali jsme to, a kdybychom měli mezi diváky v sále udržovat dvoumetrové odstupy, tak se jich do našeho kinosálu nevejde ani zdaleka povolených padesát. To ani nemluvím o tom, že si nedovedu představit, že by měli v kině sedět v gumových rukavicích a díky časté dezinfekci bychom asi nemohli hrát častěji než jednou denně,“ říká Michaela Sekerášová, ředitelka Kulturního domu v Kopřivnici.
Důvodů, proč kino nepřivítá další diváky dřív než po pětiměsíční vynucené přestávce, je přitom víc. Překvapením pro běžného diváka může být skutečnost, že i kdyby kina otevřela vláda zítra, pravděpodobně by neměla moc co hrát. „Distributoři všechny velké tituly přeložili, a dokonce ani ne na podzim, ale protože chtěli mít jistotu plných sálů, tak až na rok 2021. Něco se samozřejmě do distribuce uvolní, až to bude možné, ale ty nejočekávanější filmy letos pravděpodobně neuvidíme. Distributoři stejně jako provozovatelé kin bohužel počítají i s tím, že lidé budou mít po uvolnění opatření sami strach do kina chodit,“ doplnila Michaela Sekerášová.
V kulturním domě nicméně doufají, že v srpnu proběhne tradiční letní kino. Přípravy promítání pod širým nebem na louce u zdejšího koupaliště běží na plné obrátky. „Věříme, že letní kino bude možné uskutečnit. Plátno, které používáme, dostáváme k dispozici od Letní filmové školy, která letos neproběhne. Teoreticky bychom tak dokonce mohli začít promítat i o něco dřív, než je zvykem, ale zatím nechci předbíhat,“ říká Michaela Sekerášová s tím, že zatím zůstává v platnosti termín 6. až 16. srpna.
Otevření zdejšího kina dřív než v druhé polovině srpna nekomplikují jen opatření proti šíření nového koronaviru, ale i plánovaná rekonstrukce sociálních zařízení v budově kulturního domu. Ta by měla začít okolo 10. června. Omezena bude sice jen na „starou“ část budovy a do kina by teoreticky bylo možné přicházet vchodem od muzea, ale je těžké dopředu odhadnout, zda by stavební práce nerušily projekce. „Původně jsme přemýšleli o tom, jak projekce zachovat, ale spolu s dalšími omezeními to dává čím dál menší smysl,“ vysvětlila Michaela Sekerášová.
