Naše minulost neustále nepřestává překvapovat. Pro mnohé později narozené nebo přistěhovalce může dokonce způsobit velký údiv až lehký šok. Kdo totiž netuší, že původní Kopřivnice před velkou betonovou smrští druhé poloviny vlády minulého režimu vypadala zcela jinak, jen tak neuvěří, že na pultech knihkupectví nedošlo k velkému omylu. Proměny Kopřivnice jsou však stejně skutečné jako ty papírové, s podtitulem Fotodokumenty 2006.



O přerodu staré Kopřivnice v novou toho bylo řečeno a napsáno dost. Fotografie ale mají tak obrovskou vypovídací schopnost, že je nelze nahradit žádným sebebarvitějším elaborátem. Osvědčená syrová konfrontace starých snímků nejrůznějších míst se současností na stránkách publikace dokáže zaujmout na první pohled. Tam, kde je teď sídliště Sever, ještě před třiceti lety nebylo nic a tam, kde je teď centrum se svými robustními budovami obchodů a služeb, stály kdysi běžné domky vesnického typu. Skok v časové ose však nemilosrdně odhalí řádění bagrů, panelů a šedého břízolitu prakticky ve všech částech města. Přežilo jen málo, podle čeho se dá na fotkách orientovat.



Proměny Kopřivnice musí přivítat každý, koho zajímají souvislosti. Fascinující podívaná dokumentující rozsáhlý vpád standardizace bydlení, nakupování a zábavy podle centrálně plánovaného vzoru do našeho města si určitě další pokračování zaslouží. Už jen proto, že to staré nevrátíme a toho nového se jen tak lehce nezbavíme. Michal Polášek