Činnost Katolické besedy a Orlové v Kopřivnici



Zaznamenáno ve třech kronikách Josefa Kostelníka



Vznik českých spolků



Již v době c. k. Rakouské monarchie se v našich zemích sdružovali občané v různých českých spolcích. Všeodborové sdružení křesťanského dělnictva a tehdejší organizace České strany křesťanských sociálů byli v roce 1909 iniciátory založení spolku Katolická beseda v Kopřivnici, která dále zastřešovala všechny nově se tvořící katolické skupiny. Když v roce 1914 byla dokončena výstavba vlastního katolického domu, stal se tento kulturním stánkem celého městyse Kopřivnice.



Z řad věřících občanů byla zde založena Jednota československého Orla, což nemálo přispělo k obohacení kulturní a sportovní činnosti. Hrají se tu divadla, zpívá mužský orelský sbor a nacvičuje i smíšený chrámový pěvecký sbor. Vzniká i loutková scéna. V roce 1919, po sloučení všech křesťansky orientovaných stran v českých zemích, vzniká organizace ČSL (Československá strana lidová).



Situování Katolického domu



V místech, kde se nyní nachází Katolický dům a náměstí bylo pole. Kostel byl dostavěn a vysvěcen v roce 1895, Měšťanská škola pak až v roce 1910 a 4 roky na to Katolický dům. V té době měl v místech dnešního náměstí své zahradnictví Josef Kostelník, syn Jana, na pozemku pronajatém od selky Frnkové. Sokolovna ještě nestála. Sokolové cvičili u Heisigů, v restauraci Afrika. Prostor kolem Katolického domu byl obehnán plotem, na zahradě bylo cvičiště s altánkem. Zahrada od Bílé Hory sousedila s obecním dvorem, s byty pro chudší občany, kde se později proti arcibiskupskému statku postavil chudobinec s pokojíky pro vdovy a chudé. (Masarykův dům sociální péče).



Dobrodinci



Podobně jako Vilém Pavlík, i mnoho jiných dnes už neznámých dobrodinců, se svým vkladem podílelo na financování a vybavování Katolického domu. Dnes bychom mohli říct, že to byli akcionáři Katolické besedy, kterým ovšem jejich vklad nikdy nebyl splacen. Katolický dům vznikl za svépomoci a z darů občanů - katolíků. Jistě to byli i z rodu Kristiána Chalupy, který daroval pozemek na stavbu kostela, selka Frnková, Galia-Král nebo rodina Ignáce Rašky. Členové výboru byli i manželé Míčkovi (syn Adolf Jasník-básník a dcera Zubalíková), rodiče Rohanovi, několik rodů Rašků, Chalupů, Novosadů-Veřmiřovských, Pikulíků, Kuchařů, Hrčků, Klosů, Chudobů, Kaňků, Treuchlů, Klosů, Šumných, a jistě i zdejší podnikatelé z Šustalů, Mojžíšků, Rašků, Čapků, Bónků-Goldů, Lacinů, a jistě nechyběli i naši duchovní z farního úřadu a Reifeisenky, která byla na faře. Dobrodinců muselo být moc.



Vnitřní uspořádání a činnost



Místnosti Katolického domu v Kopřivnici od jeho zprovoznění byly plně využívány. Hlavní - velký sál i s malým sálem - tělocvičnu vytápěly velké „koksáky“, umístěné v koutech. Na dnešní dobu sice nepraktické, ale velmi účelné a levné topení. Podlahy byly parketové, jako dnes, ale vlysy okolo sálu byly vyndávací, kde pod panely byla jamka pro případné vedení trubek k ústřednímu vytápění. Před jevištěm bylo propadlo pro hudebníky, které bylo po rekonstrukci v 60. letech zrušeno. Na jevišti bylo dosti velké propadliště, které sloužilo, krom pro potřebu divadelní hry, také k úschově kulis, nebo momentálně nepotřebných věcí do sklepa. Tělocvična občas sloužila jako sál a to hlavně, když se hrávalo divadlo loutkové. Pro loutkové divadlo sloužila jako průhled do jeviště díra ve stěně cca 2 x 1 m. Jeviště bylo umístěno za zdí (nyní šatna). Loutkové divadlo se tu hrávalo velmi často, loutky byly za Německa uschovány u Roberta Kostelníka a po osvobození se znovu obnovilo hraní. Přes okupaci se zachovaly také divadelní knížky, pohádky, které byly převážně o kašpárkovi a českém Honzovi. Děti si zde zamilovaly tyto postavičky i typický hlas jejich představitelů. Kašpárka hrála Tonča Kuchařová - Rašková a hlas Honzy propůjčil Slávek Klos.



Za výbor KB v Kopřivnici Ing. Jaroslav Šula