Československá strana lidová



Byly povoleny jen schůze se členy a totéž platilo o zájezdech. Místní organizace ČSL nesměla organizovat ani poutě pro farníky, když mnohé a na různá poutní místa dříve organizovala. Nastala doba útlumu. Lidovci nesměli přijímat za členy mladé lidi, nesměli dělat přednášky a akce, jako jsou plesy a zábavy. Mohli organizovat jen úklidové brigády na veřejných prostranstvích, a proto se každoročně lidovci starali o úklid v okolí kostela a starého hřbitova, o kteréžto z Národního výboru jinak nejevil nikdo zájem. ČSL žila, ale jen téměř sama o sobě…



Divadla



Orlové spolu s Katolickou besedou si vždy 1až 2krát do roka zahráli ochotnické divadlo. Divadla vždy režíroval některý z našich amatérů. Třeba L. Trouchel, nebo Sláva Klos. Po válce i klavírní nácvik dělala Helena Stiborová a režíroval i Karel Rohan, který byl za Protektorátu v Praze a i tam pomáhal při režii ochotníků, na venkově hlavního města - v Jinonicích.



Jevištní žerty od A.P. Čechova režíroval bratr Bohumil Matula z Větřkovic, dále pak divadelní hru Princezna Pampeliška, Radůz a Mahulena, Jánošík. V režii Heleny Stiborové se hrály Perly panny Serafínky, jakož i Fidlovačka J.K.Tyla. Ochotníci v Katolické besedě dále s úspěchem představili hry Svatý Jan Nepomucký a Quo wadis.



Sbory



Kromě chrámového sboru fungoval v Kopřivnici i sbor orelský, hlavně mužský, ale i smíšený. Vystupovali na různých akademiích a jiných příležitostech. Zpívaly i děti a zpěv nechyběl ani při divadlech. Zpívaly se též kuplety k různým příležitostem, árie v operetách a též sbory vánoční nebo vážné hudby, podle potřeby.



Děti zpívaly při harmoniu. Někdy je nacvičoval i sám kaplan P. Vilém Zátopek. Harmonium dlouho sloužilo, nacvičoval i kostelní sbor.



Chrámový zpěv se nacvičoval kdysi dávno u Galiů - Králů, kteří od nepaměti byli vedoucí kůru (Jan Galia - Král, později jeho dcera Věra Galiová, regenschori, zemřela v roce 1961).



Sbor řídili i pánové Treuchl a Bónisch. Za německé okupace se zpívat moc nesmělo. Na kůru hrála slečna Staara, sestra faráře P. Rudolfa Staary. Potom zase slečna Věra Galiová k tomu nikoho nepustila a po ní střídavě paní Helena Stiborová, a Heribert Klos a Josef Klauzar řídili chór.



Před rozpuštěním chrámového sboru jej řídil Pavel Altrichter, varhaník, pokračoval pak s PSK (Pěvecké sdružení Kopřivnice). Když skončil chrámový sbor, harmonium se odstěhovalo do kostela, kde při opravách zůstalo na hromadě mezi stavebním materiálem a zničilo se. Nikdo neprojevil zájem ho opravit.



PSK při svém založení v roce 1922 o zapojení orelského sboru nestálo. Stálo více o pokrokáře. Až po květnu 1945 se pěvci Orla zapojili a přinesli s sebou i své noty.



Za výbor KB v Kopřivnici



Ing. Jaroslav Šula