Po osvobození obnovila Katolická beseda svou činnost podle stanov platných před zánikem v době okupace. Na mimořádné valné hromadě 15. května 1945 byl předsedou zvolen Jan Hrček, náměstkem Josef Raška, jednatelem Jaroslav Šula a pokladníkem Vilém Pavlík. Spolek byl v roce 1946 nahlášen při registraci spolků a opět zanesen do spolkového katastru pod číslem 1883. Moravský zemský výbor, expozitura v Ostravě vzal na vědomí stanovy a povolil činnost spolku výnosem č. j. II/11-9801/1 12. prosince 1946. Obnovena byla také hostinská živnost. Katolická beseda uzavřela s Ludmilou Jurečkovou smlouvu na pronájem prostor v Katolickém domě za účelem provozování hostinské živnosti. Živnost byla znovu otevřena 15. srpna 1945.
Spolek Katolická beseda obnovil svou činnost prakticky ihned po osvobození, získání svého majetku zpět však trvalo delší dobu. Po osvobození přešlo jmění spolku „Arbeitslosen Unterstützungsverein der Gefolgschaft der Tatra-Ringhoffer Werke Nesselsdorf.“ na Ústřední radu odborů (ÚRO), což byl vrcholný orgán Revolučního odborového hnutí (ROH). Katolická beseda uplatnila nárok na restituci u okresního soudu v Příboře a ROH s restitucí. Katolická beseda však měla nejpozději do 15. prosince 1947 zaplatit ROH dluh 163 092 Kčs ve staré měně, které vázly na nemovitostech a 7 500 Kčs v nové měně za provedené investice. ROH se zaručilo Katolické besedě, že tyto částky nebude muset zaplatit z titulu konfiskátu ještě jednou fondu národní obnovy. Obě strany tohoto smíru souhlasili s tím, aby v pozemkové knize bylo obnoveno vlastnické právo Katolické besedy. Smír se uskutečnil 2. prosince 1947, restituce nemovitostí pak 15. ledna 1948.
Poté co byly v roce 1939 nemovitosti převedeny do vlastnictví Aufbaufondu ve Vídni, proplatil tento fond členům a věřitelům Katolické besedy jejich pohledávky ve výši 163 092 Kčs. Při restituci souhlasilo ROH o vrácení této částky ve staré - vázané měně. Katolická beseda souhlasila převést tuto částku na účet ÚRO v Praze u Národní Banky v Praze. Protože neměla vázaný vklad a během okupace nevyvíjela činnost, měl být obnos proplacen z vkladů členů Katolické Besedy, kterým byly jejich zápůjčky zaplaceny bývalým Aufbaufondem ve Vídni. K tomuto účelu žádali převod následujících vkladů: 1. úvěrního ústavu v Praze, dříve Kreditanstalt den Deutschen pobočka Nový Jičín č. 57.008, se zůstatkem 4 tisíce RM [1] tedy 40 tisíc Kčs. 2. úvěrního ústavu v Praze, dříve Kreditanstalt den Deutschen pobočka v Kopřivnici č. 1614, se zůstatkem 5 tisíc RM tedy 50 tisíc Kčs. 3. Záložny při Moravské jednotě záložen Raiffeisenek v Brně č. knížky 51912 str. hl. kn. 771 se zůstatkem 37 388, 40 Kčs. Další peníze získali poté, co 24. srpna 1948 zemřel Martin Chudoba, který odkázal Katolické besedě poslední vůlí částku 31.753 Kčs.
(z archivů zpracoval Mgr. Ondřej Šalek)
* Z farní kroniky roku 1952: Katolický dům, který náležel spolku Katolická beseda a byl tímto spolkem v roce 1914 postaven a zpravován, přešel dne 6. března 1952 do majetku farního kostela. Tento převod byl též zaknihován. K převodu na jmění kostelní přišlo proto, že všechny malé spolky byly likvidovány, nezapojily-li se do tzv. masových organizací. Ve Stanovách spolku KB bylo stanoveno, že při rozejití se spolku má rozhodnout poslední valná hromada, nebo výborová schůze, nebo prostě má býti jmění převedeno kostelu. Poslední schůze rozhodla převést dům do majetku kostela. Toto rozhodnutí bylo schváleno nadřízenými úřady a provedeno. V rozhodný den bylo na domě ještě 60.000 Kč dluhu. Tento dluh byl brzy splacen. Nedlouho po předání domu do majetku kostela se začal o dům zajímat národní výbor a sliboval, že dům přestaví a zvelebí. Chtěl, abychom dům vyměnili za faru, která patří národnímu výboru. Po delším jednání, které nakonec probíhalo mezi obcí a konzistoří, byla uzavřena smlouva o bezplatném užívání, a tak byl na 25 let dům odevzdán do užívání národnímu výboru za uznávací poplatek 100 Kč ročně.
* Z farní kroniky roku 1959: Počátkem roku 1959 si podaly Restaurace a jídelny (RaJ), které měly v domě najaty výčepní místnosti žádost, aby dům byl předán jim podle nového zákona. Administrátor byl předvolán na okresní národní výbor, finanční referát do Nového Jičína, aby se k žádosti vyjádřil. Když ale bylo zjištěno, že RaJ mají v nájmu jen malou část domu a ostatní má v užívání národní výbor, rozhodl finanční referát, že dům bude převeden do majetku národního výboru a to bez náhrady. Bylo dobře, že na domě nevázly již žádné dluhy, protože ty by byly podle zákona zůstaly kostelu.
- Současně v této době odkupovala od kostela továrna Tatra kus pole, které potřebovala při svém rozšíření, bylo podle téhož zákona rozhodnuto, že Tatra, jejímž vlastníkem je stát, pole přejde rovněž bezplatně továrně. Tak zbyly z původního kostelního pole již jen necelé 4 měřice a to ještě znehodnocené tím, že pole, které továrna vlastní, vráží klín do zbývajícího pole. Celé pole bylo drenážováno. Úpravami na továrním pozemku však byly drenáže poškozeny, takže horní část pole trpí mokrem.
Když v roce 1955 převzal Katolický dům národní výbor do správy, odvezli jsme zásoby uhlí do kostela a začali topit.
Ing. Jaroslav Šula, za výbor KB v Kopřivnici
