Památník Osvobození krátce po svém postavení FOTO: ARCHIV LAŠSKÉHO MUZEA

Záměrem zřídit v Kopřivnici památník Osvobození se MNV v Kopřivnici zabýval poprvé už v roce 1966. Rozhodující popud vzešel z celostátní soutěže, kterou Ministerstvo kultury vypsalo v souvislosti s blížícím se 25. výročím osvobození země Rudou armádou. Jedním z účastníků této soutěže byl i akademický sochař Karel Vašut z Frenštátu s návrhem svého památníku určeného pro Kopřivnici. Centrálním motivem jeho návrhu byl stylizovaný ženský akt, umístěný do výšky na dva pylony. Pomník byl doplněn verši básníka Viléma Závady a celé místo bylo upraveno architektem Jaroslavem Palátem. Součástí pomníku byly také kostky s prstí z bojišť druhé světové války. S památníkem bylo počítáno do prostoru náměstí mezi kostelem a bývalou měšťankou. Realizace pomníku měla původně směřovat k roku 1970, ovšem kvůli nejrůznějším průtahům se pomník dočkal svého oficiálního odhalení až 6. listopadu 1973, čímž byl toho roku zahájen měsíc československo-sovětského přátelství.

Poslední dějství života památníku Osvobození se v Kopřivnici odehrálo v letech 1990 a 1991. Tehdy se zrodila občanská iniciativa požadující opětné postavení již několikrát odstraněné sochy Tomáše G. Masaryka. Po zdlouhavých jednáních bylo nakonec Vašutovo dílo na podzim roku 1991 odstraněno, pylony zbourány a kostky s prstí přemístěny k Pomníku padlých. Na zbytcích památníku Osvobození dnes stojí poněkud nešťastně umístěná socha TGM.

Pavel Dvořák,

Lašské muzeum