V roce 1962 skončila výroba v kopřivnické ’Kachlovce’. Továrna na výrobu hliněného zboží měla v Kopřivnici dokonce delší tradici než Tatra. Založil ji v roce 1812 místní zeman Ignác Raška, a výroba tak poněkud symbolicky skončila v roce, kdy závod oslavil 150 let existence. V dobách největší slávy továrna vyráběla kachlová kamna i exkluzivní zdobené nádobí známé jako Kopřivnická majolika. (Toto označení je ovšem podle Ondřeje Šalka z Muzea Fojtství nesprávné. Majolika se prý totiž vyráběla na jih od Alp a na sever od nich se vyráběla Fajáns. - poz. red.) V posledních letech existence už v Kachlovce vznikaly hlavně obkládačky, továrna jich vyprodukovala na 112 tisíc metrů čtverečních za rok.
Kachlovka skončila, přestože jí místní kronika chválila za plán první dvouletky v roce 1947 a1948, který prý splnila s čtyřměsíčním předstihem. Od roku 1954 nebyla kopřivnická Kachlovka samostatným podnikem, ale byla začleněna jako závod 05 pod Moravské keramické závody Rájec. Hlavním důvodem ukončení výroby byla velká vzdálenost od surovinových zdrojů a zastaralé výrobní zařízení. Likvidace továrny proběhla podle městské kroniky hladce, všem zaměstnancům bylo prý včas zajištěno nové zaměstnání a budovy podniku převzaly Oblastní komunální služby v Kopřivnici.
