Jiří Gřes

K o p ř i v n i c e (jfk) - Až do začátku února byl Jiří Gřes jedním z hnacích motorů kopřivnického extraligového týmu házenkářů a to jak po stránce výkonnostní, tak co se týče nasazení. Fantastické vítězství nad Karvinou, kterého Kopřivnice dosáhla 8. února, už ale sedmadvacetiletý pivot s bolestivou grimasou pozoroval jen z lavičky. Diagnóza zněla: natržená achilovka, prognóza: letošní sezona je pasé. Přesto stihl, i když ještě nebyl zcela fit, nepovedený závěr play-off a Český pohár, v němž se Kopřivnice radovala z nečekaného stříbra.



I když jste značnou část sezony promarodil, určitě vám jako jednomu z tahounů týmu přísluší jí hodnotit. Jak jste tedy spokojený s osmým místem mužstva v extralize?



Nevím jak ostatní, ale já si myslím, že jsme mohli uhrát i čtvrté místo. Bohužel máme příliš úzký kádr bez kvalitně zdvojených postů. Svou roli v tom sehrálo i moje zranění a také Jirky Lipového. Post pivota se lepil kdekým, což se projevilo i na hře spojek.



Čím si vysvětlujete to, že výkonnost týmu v závěru soutěže a play-off rapidně klesla?



Pořád jsme počítali s tím, že můžeme hrát o čtvrté místo. Pak nám něco nevyšlo a těžko jsme hledali motivaci. Cíl, kterým byl postup do play-off, jsme totiž splnili a věděli jsme, že pokud do něj nepůjdeme z dobré pozice, šance bojovat o vysoké umístění bude malá. Venku se nám nedaří, v tom je největší problém.



Každopádně tam byl oproti loňsku, kdy jsme skončili za branami play-off, posun. Vnímáte to tak?



Letos jsme zjistili, že po vhodném doplnění kádru to jde, a že můžeme hrát s kýmkoliv, což je moc dobře. Myslím ale, že je třeba mužstvo doplnit bojovníky, kteří by s sebou strhli ostatní. Právě ta bojovnost nám při zpětném ohlédnutí chyběla. Luďa (Fabián - pozn. red.) na to při mojí absenci sám nestačil, ale jak bylo vidět při poháru, mužstvo se nechá vyhecovat.



Pohár je kapitolou samou pro sebe. Málokdo čekal, že se po výsledcích v extralize takhle zvednete..



Právě proto nás asi Dukla podcenila. Před zápasem s ní jsme si v šatně řekli, že hrajeme možná naposledy v tomto složení. Rozhodlo srdíčko, obrana 1-2-3 a Luďův výkon. Škoda, že nám to nevyšlo i ve finále. Chyběl opravdu kousíček. Každopádně úspěch v poháru je náplastí na play-off. Já osobně jsem rád, že už jsem se do něj mohl zapojit a že achilovka držela.



Bylo to těžké zranění, od kterého zatím neuplynula dlouhá doba. Limituje vás ještě?



Už se na té noze cítím bezpečně. Doufám, že bude držet.



Vraťme se kousek zpět. Mluvil jste o doplnění kádru bojovníky. Kdo by podle vás byl tím správným elementem?



Představoval bych si někoho ze Zubří. Jsou tam mladí, rychlí, průbojní hráči, na kterých jde znát, že chtějí hrát. Nebo Tomáš Kolmajer z Frýdku, který už tady hrával. To je bojovník odjakživa, právě takové potřebujeme.



Jaké máte pro příští sezonu plány vy? Určitě máte nabídky odjinud...



Záleží na tom, jak bude doplněné družstvo a jak se domluvíme na podmínkách. Pokud se dohodneme na některých věcech, tak bych rád zůstal. Kopřivnice je pro mě prioritní, i když nabídky nějaké jsou.



Co všechno se musí v další sezoně sejít, abyste mohli sahat po vyšších příčkách?



Hlavně musíme být zdraví, což je i otázka štěstí. Házená je kontaktní sport. Ale je to samozřejmě i o regeneraci, které by rozhodně prospěl širší kádr. Jsem i pro posunutí začátku přípravy na půlku července, zatím máme nejkratší přípravu ze všech extraligových týmů.