K o p ř i v n i c e - Velikonoce jsou spojovány s jarem proto, že opravdu časově spadají do tohoto ročního období. Na jaře se zem probouzí k životu, pohanské národy slavily v tomto období, kdy znovu ožívá příroda, svátky plodnosti a křesťanské Velikonoce v tomto svátku oslavují Kristovo zmrtvýchvstání.



O datu Velikonoc se rozpoutávaly vášnivé spory mezi Alexandrií a Římem a dodnes se spekuluje o stanovení pevného data. Na samém počátku křesťanství se Velikonoce slavily v termínu židovského svátku pesach, kterým si připomínali památku vysvobození Židů z egyptského zajetí přechodem přes Rudé moře. Dodnes se považuje křesťanská slavnost velikonoční noci také za připomenutí talmudem vzpomínané staré smlouvy dané Židům prostřednictvím Mojžíše. První nicejský koncil určil v roce 325 po delším sporu datum Velikonoc odlišně - na neděli po prvním jarním úplňku. Tímto se svátky oddělily od židovského kalendáře a zařadily se mezi tzv. svátky pohyblivé.

A jak vznikl zvyk obdarovávat koledníky za pomlázku (dynovačku, mrskačku, šlehačku, binovačku) zdobeným vajíčkem?

Když Ježíš s Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.



Ilona Hoffmannová